Propaganda je součástí válek od nepaměti. Najdeme o ní zmínky jak u mistra Sun Tsu ve staré Číně, tak třeba i v popisu válek v Bibli. Propagandu používali staří Řekové, používala se ve středověku i v novověku a používá se samozřejmě i v současnosti.
Propaganda se někdy rozlišuje barvami na tři skupiny:
Bílá propaganda používá pravdivé, ověřené informace. Možná si řeknete, jakápak propaganda, když je to pravda? Ano, ale záleží na tom, jak a kdy se ta pravda prezentuje.
Šedá propaganda používá také většinou pravdivé informace, ale jednak je prezentuje úmyslně zavádějícím způsobem, jednak do nich obratně míchá i lži, aby jim dodala zdání důvěryhodnosti.
Černá propaganda si vůbec nebere servítky a využívá výmysly, dezinformace, skandalizaci, fámy a pomluvy. Platí, že čím je propaganda "černější", tím musí být obratnější, aby byla uvěřitelná. Protože když se to s černou propagandou přežene, když jsou lži až příliš okaté, tak pak jí nikdo nevěří a propaganda je pak kontraproduktivní a může se otočit i proti svému původci.
Je propaganda špatná?
Propaganda je především prostředek. Nebo ještě jinak: propaganda je zbraň. A zbraň není dobrá nebo špatná. Zbraň je taková, jaký je ten, kdo ji ovládá.
Slovo "propaganda" má špatný zvuk nejspíš pod vlivem středověkého rytířství, kdy se považovalo za čestné válčit mečem a ne "hubou". Nicméně jsem přesvědčený, že historik by našel případy středověkých válek, kdy bylo "pero ostřejší meče", nebo aspoň tomu meči v boji dost pomohlo.
Propagandu jako zbraň používá i Rusko (a jejich pátá kolona) odjakživa, a tím spíš v současné válce proti Ukrajině. Ale na rozdíl od bomb a raket není působení propagandy omezené jen na bojiště. Propaganda je namířená i proti nám. Dokonce bych řekl, že hlavně proti nám.
Používají propagandu ve válce i Ukrajinci?
Ale samozřejmě, že ano. Jak píšu výše, je to zbraň jako každá jiná a bylo by chybou ji nevyužívat. Je to v pořádku - možná to není úplně rytířský způsob boje, ale rytíři už vymřeli. Účel světí prostředky, ať se nám to líbí nebo ne. Jeden příklad za všechny: heslo Russkij vojennyj korabľ, idi na chuj. Je úplně jedno, jestli vojáci, kteří ho poprvé použili, padli nebo se vzdali do zajetí. Vlastně je úplně jedno, jestli to opravdu řekli nebo jestli to celé bylo nahrané. Jediné na čem záleží je, že se toto heslo stalo od druhého dne války symbolem. Symbolem odporu, symbolem vzdoru a nezlomnosti. A že se dostalo "na trička".
A propaganda jako zbraň má ještě jednu vlastnost: lze jí čelit a lze se na ní podílet. Když na vás poletí raketa nebo dělostřelecký granát, tak jako jednotlivec s tím nic neuděláte. Stejně naopak, jako civilista ve Vsetíně nebo v Pelhřimově nemáte jak a čím střílet na nepřátelské výsadkáře za Dněprem.
S propagandou se ale pracovat dá. I jako "obyčejný člověk" na sociálních sítích můžete zkoušet odhalovat, rozleptávat a třeba i zesměšňovat ruskou propagandu a naopak pomáhat šířit propagandu ukrajinskou. Naivní? Neúčinné? Že to vzhledem k nepatrné síle, vzhledem k nepatrnému dosahu nemá cenu? Jako jednotlivec, jako nějaký "Pepa Novák", nikdo sám asi monstrum nepřátelské propagandy nenaruší. Ale pamatujme: Nováků je hodně.