Chválabohu, mám spaní dobré. Ale tak jako každý, občas nemám dobrý den (nebo spíš noc), převaluju se a ne a ne zabrat. Co pomáhá na usnutí?
teplý nápoj. Dětem jsme dávali teplé mléko oslazené troškou medu. Účinkovalo. Ale na sobě to nezkouším. Jsem totiž líný si to mléko ohřívat. Máme v domě ložnici v patře, kuchyň v přízemí, a kdybych si ho šel dělat, myslím, že bych se ještě víc probral.
Ze stejného důvodu nepoužívám "dospělácký" nápoj: sklenička piva nebo stopka nějakého likéru. Možná by to fungovalo, ale služebnictvo nemáme a jít si pro to sám, to se mi nechce. :)
Kniha. Ta na mě funguje. Nevím čím to je: Na gauči nebo v křesle jsem schopen číst a číst až do hluboké noci. Ale jakmile si vezmu knihu do postele, nejpozději po pěti stránkách odpadávám. Příčinu toho jevu neznám, ale je to u mě velmi spolehlivé.
Nesnažit se usnout. V nějaké psychologické knize jsem četl, že člověk má něco jako "oponující podvědomí", které dělá pravý opak toho, o co se člověk vědomou myslí snaží. Takže když se snažíte vědomě mermomocí usnout, vaše oponující podvědomí vám v tom stejně usilovně brání. Chytrá kniha v tom případě navrhovala pustit to z hlavy, neřešit, říkat si že když se vám nechce spát, tak spát nebudete, a tělo ve vhodnou dobu vypne samo.
No ale co když nic nepomáhá? Je po půlnoci, už byste měli dvě hodiny spát, protože ráno brzo vstáváte, a pořád ne a ne zabrat. Tak já radím toto:
- Udělejte si pohodlí. Nic vás nesmí tlačit, tahat, překážet. Žádný záhyb na dece, žádné zmuchlané pyžamo. Co nejvíc se uvolněte a ležte co nejpohodlněji.
- Začněte pravidelně dýchat. Pravidelnost udržujte pomocí tepu srdce. Třeba na čtyři údery srdce nádech, na pět úderů výdech. Nebo tři a čtyři, nebo čtyři a čtyři, nebo jak chcete. Není důležitý počet, ale pravidelnost. Dýchejte tak, jak je to pro vás přirozené a pohodlné, jen si tlukotem srdce ověřujte, že každý nádech a každý výdech budou stejně pravidelné.
- Jakmile po několika nádeších a výdeších dosáhnete kýžené pravidelnosti, začněte klidně v hlavě odpočítávat. Dvanáct. Nádech... výdech... nádech... výdech. Jedenáct. Nádech... výdech... nádech... výdech. Deset. Nádech... výdech... nádech... výdech. Devět. Nádech... výdech... nádech... výdech...
- Je velmi pravděpodobné, že do nuly se neodpočítáte, protože dřív usnete.
A jak spát rychle? Nijak. Potřeba spánku je nejen u každého člověka individuální, ale je různá případ od případu. Záleží na aktuální fyzické a psychické kondici, která se může lišit, záleží na prostředí, teplotě, osvětlení... Škoda, že nejde spát do zásoby. Je sice možné spát na dluh, ale jen krátkodobě, a ty úroky, které si takový dluh vybere na vašem zdravotním stavu, za to nestojí.
Článek o spánku se sluší zakončit ukolébavkou. Pokud vám slavná melodie bude připomínat něco jiného, je to v pořádku.
