Volnočasové běhání. Zábavná kratochvíle, která přináší některé pozitivní účinky pro naše tělo a mysl. Člověk si vyčistí hlavu, získá kondičku a třeba i zhubne. Anglický ekvivalent může být jogging nebo running, sám v tom ani nemám moc jasno, tak se nechám poučit 🙂
Zdroj: Pixabay
Jak možná někteří z vás ví, cestu k běhání jsem si našel až v minulém roce. Ne že bych neběhal i před tím, ale rozhodně jsem v tom nenašel tu krásu, to uspokojení, které se mi dostává nyní. Proč? Bral jsem běh spíš jako doplněk k ostatním sportům. K nabrání kondičky, nebo její udržení. Dát si zabrat, abych potom z toho mohl čerpat.
Běh mě začal bavit až právě tím, když jsem započal běhat "pro radost". Neříkám, že si neměřím čas nebo se občas nepodívám v průběhu běhu, jaké mám tempo, ale když nemůžu, tak se klidně zastavím nebo zpomalím. A neřeším to.
Běh na volnoběh
Kdo z vás běhá delší dobu tak si určitě uvědomuje, že někdy to jde líp a někdy hůř. Jednou běžíte do kopce a víte, že se zadýcháte. Jindy z kopce a buďto brzdíte, nebo ne. Ale na běh se musíte soustředit, na to že vás píchá v boku, že vás bolí nohy a nestačíte s dechem.
Když se ale dostanete do fáze, kterou zažívám při běhu já (ne vždy, krizi mám občas samozřejmě taky), můžete zažít tzv. běh na volnoběh. Automobilovou terminologií popsáno, případně chceteli na neutral. S vyřazenou rychlostí.
Je to typ běhu, kdy si prostě jen tak běžíte a nevadí vám, že běžíte. Zkrátka a dobře....běžíte. Běh na volnoběh můžete zažívat klidně i při běhu do kopce, takže to není jen výsada rovinky. Záleží samozřejmě na kondici a trénovanosti daného jedince.
A co vy, zažíváte při běhu něco jako běh na volnoběh?