Ahoj kluci a holky,
Vítejte u mého dalšího medového počteníčka, kde si opět beru na paškál tři témata, která kolem mě rezonují nejvíce. První téma je takové ekonomické okénko, potom demokracie a to (vůbec ne) nejlepší na závěr - komunismus.
Ekonomika
Výhled není dobrý. Stále neklesají úrokové sazby a je rekordní zaměstnanost, zvyšují se inflační tlaky, velcí správci aktiv prodávají a Michael Burry, který si vsadil na kolaps hypotečního trhu před 15ti lety opět shortuje americký trh a drží put opce v hodnotě 1,6mld$. Kdo by snad nevěděl o koho jde, doporučuji film Big short (vsázka na nejistotu), který pojednává o krizi nemovitostí, pádu amerických bank jejich bailoutu a vlastně i důvodu, proč vznikl bitcoin.
Mohlo by se zdát, že problémy za mořem jsou nám na míle vzdálené, ale ne v dnešním globalizovaném světě. Vyplývá to mimo jiné z predikce finanční skupiny Nomura, která varuje před zhroucením české měny a která byla ve svých předpovědí velkých korekcí úspěšná v 66% případů na rozvíjejících se a postsovětských trzích. V naší kotlině je relativně klid. Meziroční inflace 6%, plná zaměstnanost a růst platů pohání inflační spirálu. Stačí nějaký fuckup (konflikt na Thaiwanu/eskalace provokací CCCP) a máme tu 15-20% zpátky.
Další za mě zajímavá věc se odehrála pár měsíců zpátky, kdy zřejmě zaúřadovala developerská lobby a banky zmírnili požadavky pro poskytování hypotečních úvěrů. Dle mého skromného názoru ve chvíli, kdy jsou hodnoty nemovitostí na ATH a hodnota úrokových sazeb? Kdo ví. Ale osobně si myslím, že hodnota úrokové sazby pod hodnotu inflace je zlodějina za bílého dne a kdyby jsme nežili v banánové republice plné finančně negramotných ovcí, tak se tu bankéři veřejně linčují.
Když to shrnu, jsem rád že mám cca 85% úspor v aktivech navázaných na dolar. Nelíbí se mi kurz ECB a ČNB v čele s Babišovým koníkem Michlem bych nejraději rozpustil úplně. To už ani nemá smysl komentovat. Usíná se mi lépe s pocitem, že držím minimum Michlcoinů a Eur, které si udržují hodnotu na základě důvěry v instituce, kterým se důvěřovat nedá. Oproti tomu petrodolaru se z mého úhlu pohledu důvěřovat dá, jelikož není krytý pouze důvěrou v kašpary a instituce... kdykoliv se někdo odváží ohrozit jeho postavení, znenadání se u jeho břehů vynoří jaderná ponorka, nebo připluje letadlová loď. Celý svět už ví, jak chutná export demokracie a je to dle mého síla, na kterou se půjde spolehnout i v budoucnu.
Demokracie
Říká se, že je to ten nejlepší způsob řízení moci, který jsme zatím vymysleli. I ten má ale své mouchy a limity. Obávám se, že se jim začínáme přibližovat. Pokud bude ve společnosti nadpoloviční většina alkoholiků, feťáků a vymydlených mozků, tak budou vládnout tupouni a demokracie jde do prdele. Vše na základě demokratických voleb. Jakkoliv se zdá 51% útok na bitcoinovou síť neproveditelný, tak 51% útok na demokracii si představit dokážu.
Kdo by ne, když žijeme ve společnosti občanů, kteří hulákají po soudech, vysazují dveře v soudních síní, jiná část zase žije v bludu, že nejsou občané ČR, ale Čechoslováci a odmítají se legitimovat policii, nebo jednat z úřady. Další zase projevují náklonost Rusku, podporují ho ve vojenské invazi do sousedního, suveréního státu. Naštěstí jen verbálně s trojkou v žíle, jelikož na nic jiného nemají. Toto všechno bez žádné sebereflexe, nebo pocitem zodpovědnosti za své jednání, protože přeci žijeme v demokracii a můžeme si myslet a říkat co chceme. To nahrává hlavně sociopatům, konspirátorům a všeobecně zlým lidem, kteří skrze manipulaci tyto "prosté občany" mobilizují. Mlácení žen za ukrajinskou příslušnost před zraky jejich dětí už je potom absolutně za hranou.
Nebojím se převratu dezolátů, to opravdu ne. Bojím se něčeho jiného. Jak jsem již psal v ekonomickém okénku, nežijeme zrovna ve finančně vzdělané a zodpovědné společnosti. V uplynulých týdnech bylo zveřejněno množství průzkumů a dat. Ty výsledky jsou podobné. Vychází v nich, že na stáří si pravidelně spoří vyšší, než 5% částkou ze svého platu přibližně 1/4 populace v aktivním věku. Přes 10% si neodkladá bokem nic a zbytek si dává stranou drobky, v řádech stokorun a maximálně nižší jednotky tisíců. Podobné statistiky byly zveřejněny v souvislosti s úsporama domácností, kdy přibližně čtvrtina disponuje rezervou ve výši pěti platů, 11% žije z ruky do huby a holou prdelí a zbytek má něco mezi jednou a třemi výplatami. Co to má ale s demokracií společného?
Znamená to, že těchto 25% finančně zodpovědných lidí bude demokraticky přehlasováno většinou, která z úspor nevyžije. 75% nezodpovědných, neproduktivních a líných lidí zdaní tu zodpovědnější menšinu. Důsledky je celkem jednoduché si představit, nicméně se dají hledat způsoby, jak se tomuto nebezpečí bránit (a vystavit se přitom jiným rizikům 😀)
Komoušství
Kamarádka vítězoslavně zveřejnila, že vyhrála spor s finančákem, který se táhnul 4 roky a souvisel z nařčení krácení daní, při nákupu vstupních materiálu jejího malinkého s.r.óčka. Komentovala to slovy že komunismus sice nezažila, ale že tato zkušenost byla dost hrozná.
Jsem mileniál, který nezažil normalizaci, ale kdo tvrdí, že nezažil komunismus, tak podle mě ty zmíněné 4 roky zpátky žil někde na obláčku. Byla to doba, kdy se zaklekávalo. Na letišti proběhla veřejná hajlovačka naší politické reprezentace, při příležitosti přistání letadla z Číny, které bylo plné vadných roušek, které smrděli, nelícovali s evropským typem obličeje a byly úplně k hovnu. Proběhli nákupy v obrovských objemech bez výběrových řízení a prostřednictvím pochybných firem bez obchodní historie, které byly psané na bílé koně. Během jednoho roku jsme se zadlužili, jako během vládnutí deseti předchozích vlád dohromady. Byly podepsány netransparentní smlouvy s dodavateli vakcín a proběhla obrovská mediální masáž placená z veřejných peněz, která hlásila všespásnost očkování. Nemohli jsme ven, nemohli jsme se bavit a v jednu chvíli jsme nemohli ani vycestovat z kraje bez čestného prohlášení, ve kterém jste lhali. Nemohli jste si pořídit nábytek, nebo matrací v obchodním řetězci bez prokázáním se živnostenským listem. Pokud jste byl ale v kůži papaláše, nebo jeho kamarádíčka, pravidla se na Vás nevztahovala, případně Váš podnik dostal finanční injekci. Ze všech stran se na nás valilo, jak za vše můžou neočkovaní a že bez něj si nikdo neuprdne.
S odstupem času můžeme říct, že víme kam tento fanatismus a rozhazování vedl. Nic nefungovalo a je potřeba zaplatit účty. Pokud to nebyl minimálně závan komunismu, tak by mě zajímalo co to kurva bylo. Každopádně právo dostalo na prdel slušně a to, že se třešničky teď nedostali do parlamentu neznamená, že bylo zlo navždy poraženo. Lidé, kteří by si přáli návrat ke starým pořádkům tu jsou stále, jen si našli jiné modly, než je Grebeníček. Chtěl bych proto na závěr apelovat, choďte k volbám, diskutujte o politice a dávejte svůj hlas s rozmyslem. Protože ten... kdo se o politiku nestará, o toho se politika postará.