Dva měsíce prázdnin uteklo jak voda. Asi bych si na to zvykl. Starší dcera se úspěšně adaptuje ve školce. Užíváme si spolu rána. Druhý den... a už si říkáme, jaká to je bez ní doma pohoda. Ta mladší se včera konečně odvážila prvních pár kroků do prostoru. Takže dvojitá radost. Pomalu už přichází i myšlenky na debatu, jak si naporcujeme čas pro sebe, což je luxus kterého se nám posledních pár let nedostávalo. Není to, že bych si stěžoval. Užívám si každý nový den.

Velká hlava a žába... zopakovali jsme si s paní randíčko, které jsme měli 5let zpátky. Tentokrát to tedy nebylo "na těžko" a překvapivě se nám tyto tvary ve skalách zjevily hned. Tenkrát jsme to neviděli.
Dost jsem vypadl z dění ve světě a okolo kryptoměn, což byla moje daily rutina. V pracovní době jsem stihl tisíce hodin podcastů a naučných videí. Nechybí mi to. Nemusím se zajímat o žádné novinky a vše funguje i bez toho.
Akcie nahoru, dolů. Dividendy chodí. Na bitcoinové síti vznikají nové bloky, na Hive vznikají nové bloky. Inflace podle plánu.
Jednou za čas prodám herní tokeny v dCrops a nakoupím balíčky do Splinterlands. Tam to otevřu a nechám pracovat. Nic se nezměnilo. Moc mě netrápí ani fakt, že skoro všechno v čem jsem zainvestovaný, tak se nehýbe. Jsem rád, že to alespoň funguje.
Hive je chcíplej, ale funguje. Každý den, několik let. Splinterlands taky... teď pomalu začíná ožívat, ale zatím to není žádné terno.
dCrops zamrznul absolutně. Vývojář se přiznal, že prochází vyhořením a před vydáním nového obsahu si dá pauzu. Nicméně je stále k dispozici pro případ, že se něco porouchá. Překvapivě to nemá za následek exodus hráčů. High-valued NFTs si drží hodnotu a tokenomika dál pokračuje podle plánu. Nicméně moc bullish to není. Před prázdninami jsem byl rozhodnutý celé portfolio rozprodat (už asi po páté :D) ale opět jsem to přehodnotil. Moc hezčích simple a přitom geniálních věci totiž na Hive není.
Taky se mi v minulosti párkrát vyplatilo přelévat ze Splinterlands do dCrops a naopak. Co se NFT her týče, tak mám svojí vizi a už o tom moc nepřemýšlím. Jedu autopilot.

Obligátní screen
Přemýšlím ale teď o koníčku, který by ukojil moji kreativní touhu. Vždy jsem rád tvořil, za posledních pár let toho ve mě ale dost umřelo. Docela mi to chybí, ale trochu mám starost, že se vždy dokážu pro něco jednoduše nadchnout a moc mi to nevydrží. Je toho jen pár, co mě chytlo a nepustilo. Nějakou dobu nad tím budu asi dumat. Najit kontinuitu v něčem kreativním je asi to posledni, co mi ke štěstí chybi.