Dlouho jsem nic nenapsal - rychlé tempo městského života, rodinné radosti i starosti, také sbírání motivace. Dost jsem se také věnoval správě portfolia NFT her a zkoumání konkurenčních ekosystémů a blockchain her, abych se ujistil, že mám peníze na správném místě. Kolem her na Hive teď koluje obrovský objem negativ, které se odráží v cenách a přikupuji co to jde... taky koukám na seriál Fallout, který mne navnadil do posunutí plánovaného "literárního pokusu", na který jsem v uplynulých měsících vůbec neměl morál.
V poslední řadě jsem si dal pauzu se swingtradingem, což mi šetří spoustu času I nervů pro rodinu. Nebylo to tak, že by to vyloženě nešlo. Pár orderů mi o chlub uteklo a můžu se tu podělit o jedno zjištění. Na binance je nejlepší volume a levely, na které přijdete při technické analýze vychází lépe, než na hivedex.io. Jsou tam hlubší korekce i masivnější spajky. Trading samotný mi tam také přijde mnohem více organický a je tam větší prostor manévrovat. Doporučuji tedy trejdovat tam. Teď to neni moc evidentní, ale na hivedex jsou dva iceberg ordery - na buy i sell straně a drží se, jako 2.-3.order v orderbooku. Jakmile se pohnout objednávky před nimi, pohnou se také a málokdy jsem je viděl porážet. Výrazně tedy brzdí pohyby v obou směrech. Dokázal jsem tam dělat cca 6% měsíčně a za ten čas mi nestálo obchodovat s těmi pár tisíci $. Až jednou exitnu zainvestované projekty a vyberu zisky, tak se k tomu vrátím. Aby mi to stálo za to dělat fulltime, potřeboval bych v tom mít cca 1.200.000 CZK. A taky mít hlavu víc v klidu.
Prozatím jsem vše postupně přelil do SPS, které mi nabízí hezké revenue v kombinaci s kartami. Aktuálně 160~180SPS/den a jak v dCrops, tak ve Splinterlandech mám už komfortní pozice pro exit a pomalu s tím už začnu. Rozhodl jsem se, že 25% všeho co exitnu obětuji pro další pokusy na Hive síti a za stejný díl budu přikupovat splinterland karty na další spekulace.
K tématu ale...
soumrak videoherniho průmyslu
Buď jsem už starej kokot, nebo už nejsou hry co bývaly. Asi se shodnu s každým, se kterým se bavím na tohle téma. Co jsem viděl pár dílů seriálu Fallout, dostal jsem nutkání si ho zahrát. Nejvíce času jsem trávil asi u Fallout3 a New Vegas. Ve své době to byly dost opovrhované hry a s odstupem času v dnešní seriálové době to jsou díly naopak nejvíce vyzdvyhované. Dvojku jsem nehrál... když vyšla, nedokázal jsem ji rozběhnout na počítači, který měl výkon 66Mhz, 24Mb ram a 800Mb disk, na kterém podstatnou část zabiral jen systém. Jednička mě moc nebavila. Chodil jsem na prvni stupeň základky a ta hra byla na mě dost hardcore.
Ale pamatuji si, že mi ji o volné hodině ukazoval kámoš, který bydlel pár desítek metrů od školy. Předvedl mi svůj speedrun, kdy hru dohrál za něco kolem hodiny a přitom mi o hře vyprávěl. Hrozně se mi to líbilo a necítil jsem se ochuzen. Dvojka už údajně tak hardcore nebyla a další díly už byly pro tupouny. Pokud to člověk nehrál na nejtěžší obtížnost a se zapnutým hardcore a reality módem, bylo to úplně o ničem. Polovina věcí, které jste nalezli v pustině tototiž neměli ve hře žádný usecase.
Tento žánr mne ale nadchnul už před Falloutem. Konkrétně to byla survival RPG z roku 1988 Wasteland, kterou jsem hrál snad už v předškolním věku u mého bratrance a nikdy jsem se moc daleko nedostal. Jestli byl Fallout1 hardcore, tak nevím jak popsat zážitek s Wasteland.
pád Blizzardu
Hry od tohoto bývalého elitního vydavatele mne provázeli od školky do dospělosti. Miloval jsem The Lost Vikings, pamatuji si jak jsem hrával Wacraft 1 a s Fallout kámošem fantazírovali, jak by bylo skvělé, kdyby tam byly i lodní souboje, nebo udělali i vesmírnou adaptaci s rotačákama. Všeho jsme se nakonec dočkali. Pamatuji si, když jsem dostal k Vánocům 11disket s nápisem Warcraft2 a s CD mechanikami přišli série Diablo a Starcraft. Warcraft 3 byla úplně nová éra a u všeho jsem strávil tisíce hodin. Nejvíce asi u fanouškovkých modifikací pro Warcraft3, ze kterých vzešli úplně nové herní žánry, jako tower defence a moba hry. Dlouho taky pro mě neexistovalo nic jiného, než DOTA, ve které se mi podařilo hrát hru s kamošema proti LGD (nejprestižnější světový team)... a málem jsme vyhráli. Předcházelo tomu hromada tuzemských turnajů, offline akci a éry pickupů na Dasnet komunitě.
Blizzard dal světu také první MMORPG hru - World of Warcraft. Já ten svět miloval. Knížky, hry... vše jsem hltal, ale tohle přišlo, když jsem chodil do druháku na střední a věděl jsem, že pokud to nainstaluju, tak nedostuduji. Zaprisáhl jsem se tedy, že se k tomu vrátím až budu mít školu za sebou, fajnovou práci a budu so žít spokojený život.
Pár let to trvalo. Vlastně jsem to dostal od kamose k narozeninám s datadiskem Burning Crusade, s tím, že vyšel další datadisk Wrath of the Lichking a že už je to sračka. Spousta zjednodušení, nerfů a pod. Časem mi to všechno došlo. Jak ten byznys funguje. Potřebovali navyšovat počet platících hráčů => dělat hru atraktivnější pro masy. Když na změny nalákáš 10 nových lidí, je ti jedno, že kvůli tomu 2 skalní OG hráči odejdou. A takhle to je se vším.
Celá eskapáda vyvrcholila letos prodejem studia Microsoftu a vydání posledního datadisku Shadowlands. Během něj se nechali vývojáři slyšet, že jsou znepokojení válečnými střety na základě rasových motivů a nesnášenlivosti. A že to budou ve hře reflektovat.
Zvykl jsem si, že dělají hry pro debili, ale moc se mi nechce přijímat fakt, že trh ovládne pár hegemonů a vše se ponese v duchu politické, náboženské a rasové korektnosti a woke propagandy. Z toho mi je upřímně na blití. Warcraft byl vždy o střetu kultur a válce ras. Horda proti alianci, lidé proti orkům, elfové proti nemrtvím. A všichni nesnášeli Murloky (takovej žabí lid, rozházený všude možně po světě). Pokud jste hráli Wowko za kterou koliv rasu, patrně jste dostali quest tipu zabij 50 Murloků. Stáli se na ně fronty u respawnech a dostávali diskriminaci větší než cikáni.
zlaté časy
Jsem hrozně vděčný za tu dobu, ve které jsem se k paření her dostal. Bralo se to tenkrát jinak a co bylo považováno za žert a hecování vývojářů navzájem, tak by se dnes neobešlo bez soudních sporů.
Například v kultovní 3d střílečce Duke Nukem jste mohli v jedné secret lokaci najít mrtvolu Dooma (konkurence od iD software). Mohli jste ji i pochcat. Ve hře Postal jste mohli pochcat úplně všechno (i sebe, když jste hořeli a mohli se tím uhasit). Mohli jste tam chytit kočku, narvat ji M-16tku do prdele a používat ji jako tlumič... při střelbě mňoukala. Ve hře Might&Magic7 (herní svět Heroes3) jste dostali úkol udělat genocidu na goblinech a museli jste je vytlouct do jednoho. Nebo pamatujete Carmageddon? Takovou hru asi už těžko někdo vydá... kde budete odměňováni předjížděním lidí. Dost debilní koncept na základě stejně debilního filmu the Deadrace 2000, kde hrál mimo jiné Sylvester Stalone hlavní roli. Film je fakt úplně megadebilní ale ta hra byla naprosto skvělá. Možnost genocidy na celé rase jste měli i v MassEffectu2. Střílečka Soldier of Fortune zase super krvavá lázeň. Lítaly tam kusy mozků, vytejkali střeva a pokud jste hráli na nejtěžší obtížnost, vybíhali na vás ze všech stran - doslova jste rozstříleli týpka na hajzlu, zavřeli jste dveře otočili se a už od tam vybíhal další. Wolfenstein 3d, nacismus a hákáče všude... hlavní bos na konci Adolf.
V GTA jste si doplňovali zdraví prcáním kurev. Tohle všechno bylo skvělé. Miloval jsem to. Svět se ale změnil... Možná jsme už velmi blízko znázornění světa, jako ve filmu Demolition man. Kde ti truecore cowboys budou žít v kanálech a smažit krysí hamburgery, mezitím co woke společnost bude obdivovat auta se spalovacím motorem a manuální převodovkou v muzeu.
budoucnost?
já ji vidím v decentralizovaných, blockchainových hrách. Z pole těch stávajících Web 2.0 vývojářských AAA studií už podle mě nic zajímavého nevzejde. Ve videohernim průmyslu jsme už zažili spoustu evolucí a kdybych si měl vsadit, tak zažijí boom nezávislý Indie vývojáři s progresivním přístupem, kteří budou hledat nové cesty a herní zážitky. Budou to komunitní projekty budované ze zdola a ingorující mainstreem. Ti velcí už na to prostě nemají... neprodukují hry pro hráče, ale pro profit. Nedělají to srdíčkem a veškeré snahy a iniciativy jednotlivců jsou uzemněny investory a armádou kravaťáků.
Rád bych se na něčem smysluplném sám podílel. Láká mne ta představa vydat vlastní hru už od dětství. Když jsem zmínil v úvodu ten "literární pokus", tak to hodlám se svým působením na Hive spojit. Byla by škoda si ten sen nesplnit, nezkusit udělat Hive zajímavějším místem a nevyužít ten 30tiletý trackrecord hraní her. Snad na to budu mit ještě dost času. Jak moc aktivně se tomu budu věnovat záleží hlavně na tom plánovaném exitu ze Splinterlands (částečně) a dCrops (100%), což beru jako takovou závěrečnou zkoušku, která mi bude tu další etapu pomáhat financovat. Uvidíme. Víc v dalším postu, který bude snad dřív, než za 2 měsíce.