🇨🇿 Czech below 👇
On my journey, among other things, I love that freedom of decision, how and where I'll spend my time. So although I planned to hitchhike from Niš to Pirot, than to Stara Planina and Bulgaria, for change of plans just remained to turn my head when I was watching sunset.
Shined by sunset I saw a mountain, beautiful high rocky mountain higher than any around and I wanted to get there! It was Trem mountain, highest peak of Suva Planina mountains and I decided for 3 days passing of these mountains.
First day I came out from Niš, got to Niška Banja and from there started elevation and in lot of parts crazy route full of fallen trees and climbing on all four on the ground. But finally, I got to nice sleeping place with a view on that fascinating mountain.
Second day I refilled about 4 liters of water because next source was in mid of next day. On Trem I got about 17 and despite fact that I had 10 more kilometres to go, I decided to stay here, watch sunset and also sunrise tomorrow. I was accompanied by young guy from Pirot who gave me few tips about Stara Planina.
Sunset and sunrise were beautiful and after sunrise I got to go because 25 kilometres, 300 m up and 1 500 m down was awaiting me. Start was great because I didn't see the road and thanks to it I saw a herd of wild horses and watched them from 50 metres 🙂
Than a descent started, mostly through forest but when I wanted to refill water, the source was empty.. I had 2 dcl of water, next stream 15 kilometres, all the way led directly on the sun and it was really hot that day 😃 5 km before end, I was completely out of water and felt like in the desert 😃 When I finally found the stream, I drunk at least 2 liters of water 😃
Than another problem took place - 25 km to Pirot and I really didn't want to spend night somewhere between villages or to climb back in the hills. Fortunately the problem was solved after next 10 kilometres of walking when some Serbian soldier stopped me without asking and took me to Pirot 🙂
Na své cestě miluju mimo jiné tu svobodu rozhodování, jak naložím se svým časem a kde ho strávím. A tak, i když jsem původně plánoval z Niše dostopovat do Pirotu, vyrazit na přechod pohoří Stara Planina a dál do Bulharska, stačilo se při západu slunce otočit a vše bylo jinak.
Osvícenou zapadajícím sluncem jsem totiž v dáli uviděl horu, nádhernou vysokou skalnatou horu, která převyšovala všechny okolní a já na ni prostě chtěl! Byla to hora Trem, nejvyšší hora pohoří Suva Planina a já se místo stopu do Pirotu rozhodl pro 3 denní přechod, protože to dokonce bylo i relativně po cestě.
První den jsem vyrazil z Niše do lázní Niška Banja, odkud začalo stoupání a taky místy dost šílená cesta plná popadaných stromů, lezení po čtyřech, ale byl jsem strašně šťastný, protože jsem nakonec měl krásné místo na spaní s výhledem na onu fascinující horu 🙂
Ráno jsem doplnil vodu, respektive nabral jí asi 4 litry, protože další pramen byl až v polovině dalšího dne. Na Trem samotný jsem přišel kolem páté a i když mě mělo čekat ještě 10 km a 700 m klesání, rozhodl jsem se tu zůstat a podívat se na západ a druhý den na východ slunce. Společnost mi dělal jeden kluk z Pirotu, který mi dal pár tipů ohledně Stare Planiny.
Západ i východ byly přímo skvostné a já se vydal na svou strastiplnou cestu, na které jsem měl na 25 km nastoupat asi 300 m, ale hlavně sestoupat kolem 1 500. Začátek byl super, protože díky tomu, že jsem netrefil cestu, jsem narazil na stádo divokých koní a asi z 50 metrů je dobrou půlhodinu pozoroval 🙂
Pak začalo klesání, z většiny lesem a já se těšil, až u pramene doberu vodu. Ale pramen vodu neviděl hodně dlouho.. Nejbližší potok dle map přes 15 km a já měl 2 deci vody a cesta jako naschvál celou dobu na sluníčku, které pařilo o sto šest 😃 Tak jsem si odměřoval hlty vody, až mi 5 km před potokem došla a já zažíval pocity žíznících na poušti 😃 Jakmile jsem pak narazil na potok, vypil jsem asi 2 litry vody a nabral si pořádnou zásobu.
Nastal další problém, do Pirotu 25 km a mně se úplně nechtělo trávit noc někde mezi vesnicemi na louce nebo šplhat zpátky do kopců, naštěstí se můj problém vyřešil sám, protože mi sám od sebe zastavil srbský voják a hodil mě až do Pirotu 🙂
