I welcome you to the next continuation of my notes from my travels along the E3 long-distance route in the Czech territory. Today we will look at another mountain range through which this trail leads.
Vítám Vás u dalšího pokračování zápisků z mých cest po dálkové trase E3 na Českém území. Dnes se podíváme do dalšího pohoří, kterým tato stezka vede.
I finished the previous day at the Jetřichovice camp at swimming pool, so I could sleep a little longer in the morning than is usual for me, and I also wanted to rest a little more. I didn't get up until 8 o'clock. I packed, had breakfast and set off for Pavlino údolí (Pavlino valley) at nine o'clock.
Předchozí den jsem zakončil v Jetřichovickém kempu u koupaliště a tak jsem mohl ráno trochu déle vyspávat, než je u mě obvyklé a navíc jsem si chtěl také trochu více odpočinout. Vstával jsem až v 8 hodin. Zabalil jsem se posnídal a v devět hodin vyrazil do Pavlina údolí.
The river Chřibská kamenice flows at the bottom of the valley. The river is not very big, but it is extremely photogenic thanks to various corners, small rafts and generally thanks to a lot of greenery. The complete opposite of what I experienced the day before.
Na dně údolí teče říčka Chřibská kamenice. Řeka není nijak velká, ale je nesmírně fotogenická díky různým zákoutím, malým splavům a všeobecně díky spoustě zeleně. Totální opak toho co jsem zažil předchozí den.
At the end of the valley, I left the Labské Pískovce (Elbe Sandstones) and began to climb the Lužické hory (Lusatian Mountains), where bunkers built before the Second World War began to appear again.
Na konci údolí jsem opustil Labské pískovce a začal stoupat do Lužických hor, kde se začali opět objevovat bunkry postavené před druhou světovou válkou.
The day before, after the umpteenth beer, I told myself that instead of chasing kilometers, I would enjoy more what the route has to offer. And so when I reached the foot of Studenec hill, I set out to explore what the oldest reservation in the republic actually has to offer. Which was established here by the original owner of the land back in 1906, and in 1965 it was expanded to today's 113 ha. There is a beech primal forest with the occasional occurrence of fir. A chamois lives here and a lot of insects tied to the local forest.
Předchozí den po několikátém pivu jsem si řekl, že místo honění kilometrů si budu více užívat co mi trasa nabízí. A tak když jsem došel na úpatí vrchu Studenec, vydal jsem se prozkoumat co vlastně nabízí v podstatě nejstarší rezervace na území republiky. Kterou zde založil původní majitel pozemků již v roce 1906 a roce 1965 byla rozšířena do dnešních 113 ha. Je zde bukový prales s občasným výskytem jedle. Žije zde kamzík a spousta hmyzu vázaná na místní les.
At the top there is a natural view over a scree field and a metal lookout tower from 1888, which was restored in 2009. I first saw a fire in the Czech Switzerland National Park from the lookout tower.
Na vrcholu je přírodní výhled přes suťové pole a kovová rozhledna z roku 1888, který byla v roce 2009 zrekonstruována. Z rozhledny jsem poprvé uviděl požár v Národním parku České Švýcarsko.
From Studenec, the trail led through spruce forests, which are sometimes in a rather desolate state due to drought and bark beetle calamity. But sometimes it doesn't hurt, because new vistas will open up. As in this case to the Chřibská water reservoir.
Od Studence stezka vedla skrz smrkové lesy, které jsou občas v dosti dezolátním stavu díky suchu a kůrovcové kalamitě. Ale občas to není na škodu, protože se otevřou nové výhledy. Jako v tomto případě na vodní nádrž Chřibská.
As part of my new approach to travel, the trip to Jedlova instead of Krompach was shortened. Because there was a direct historic train from Jedlová to Prague. I just had to wait 2 hours for the local station restaurant. So I had a late lunch and three Svijany 11 degree beers.
Jako součást mého nového přístupu k cestování bylo zkrácení cesty do Jedlové místo do Krompachu. Protože z Jedlové jel přímý historický vlak do Prahy. Akorát jsem musel počkat 2 hodiny místní nádražní restauraci. Takže jsem si dal pozdní oběd a tři Svijanské 11 stupňové piva.
A bar was part of my wagon. Where there was draft Postřižinské beer and lots of other goodies at reasonable prices. So I couldn't resist and downed another two pints of beer.
Součástí mého vagónu byl i bar. Kde bylo k dispozici točené Postřižinské pivo a spousta dalších dobrot za rozumné ceny. Takže jsem neodolal a zdolal další dva půllitry piva.
The journey was absolutely wonderful, despite the fact that we were waiting for oncoming trains at each station and thus getting delayed. We were on time at each subsequent station thanks to a powerful locomotive and only two carriages. We arrived in Prague a full 12 minutes earlier, which I have never experienced.
Cesta ubíhala naprosto úžasně i přesto, že jsme v každé stanici čekali na protijedoucí vlaky a tím nabírali zpoždění. V každé následujicí stanici jsme byli na čas díky silné lokomotivě a pouze dvěma vagónům. Do Prahy jsme přijeli o celých 12 minut dříve což jsem nikdy nezažil.
| Total distance traveled | Conquered peaks | Total altitude |
|---|---|---|
| 374,8 km | 27 | 16783 m |