In today's installment of notes from my travels along long-distance European route number 3, we will leave Hrubý Jeseník and look into the meadows and forests of Nízký Jeseník.
V dnešním díle zápisků z mých cest po dálkové Evropské trase číslo 3 opustíme Hrubý Jeseník a podíváme se do luk a lesů Nízkého Jeseníku.
On the morning of the third day, I was in no rush to get up because I didn't want to wake up my roommates. So I used the longer sleep period to regenerate after the previous hard day in the mountains. After everyone woke up, I had an honest breakfast and made tea. I tested whether my camera decided to work and luckily the overnight stay in the dry shed benefited him and he decided to fulfill his function again. So when I left, I noted the location of the lodging and the immediate surroundings. I said goodbye to my colleagues and continued my journey towards the lowlands.
Třetí den ráno jsem se vstáváním nijak nepospíchal, protože jsem nechtěl vzbudit mé spolubydlící. Tak jsem využil delší doby spánku k regeneraci po předchozím náročném dni v horách. Po té co se všichni vzbudily jsem se poctivě nasnídal, uvařil si čaj. Vyzkoušel zda se můj foťák rozhodl fungovat a naštěstí mu noční pobyt v suché boudě prospěl a rozhodl se opět plnit svojí funkci. Takže jsem při odchodu zaznamenal místo nocoviště a blízkého okolí. Rozloučil se s kolegy a pokračoval svojí cestou směr nížina.
On the way, I came across an abandoned ski resort, whose slope was already overgrown with forest, but the remains of the lift were still there.
Cestou jsem narazil na opuštěné lyžařské středisko, jehož sjezdovka již zarůstala lesem, ale pozůstatky vleku zde stále byly.
Right behind the former slope, I reached a field of fallen trees. So a pleasant walk became a decent morning warm-up combined with off-road navigation.
Hned za bývalou sjezdovkou jsem se dostal do polomu stromů. Takže se z příjemné procházky stala poctivá ranní rozcvička kombinovaná s navigací v terénu.
According to the map, I knew that today would not be particularly exciting, because after I missed the lower part of the slope, I continued 10 kilometers along forest roads to the nearest village, where most of the village was a lumber mill. But there was also one huge memorial maple tree.
Podle mapy jsem věděl, že dnešní den, nebude nijak extra záživný, protože po tom co jsem minul spodní část sjezdovky jsem pokračoval 10 kilometrů po lesnických cestách do nejbližší vesnice, kde většina vesnice byl dřevařský závod. Ale byl zde i jeden obrovský památný javor.
Fortunately, the trail did not lead along the main road, which I was afraid of, but through the back streets of the village of Janovice, which eventually led me to the castle park where it was completely quiet.
Naštěstí pak stezka nevedla po hlavní silnici, čehož jsem se obával, ale zadními ulicemi obce Janovice, která mě nakonec dovedla do zámeckého parku kde byl naprostý klid.
At the end of the park there was a huge castle, which is undergoing gradual reconstruction, but in the back part you can still see how the castle slowly took its toll over a century without maintenance.
Na konci parku byl obrovský zámek, který probíhá postupnou rekonstrukcí, ale v zadní části je stále vidět jak se na zámku podepsalo pomalu století bez údržby.
The next point on the map where the trail took me was the town of Rýmařov. I had absolutely no idea what to expect from these small towns. But I had planned to replenish the food and, if possible, have something warm to eat. Both were successful in the local square. Where the only problem was that long-distance tourists probably don't come here very often. So I was treated to some special looks by the locals. In addition, I was being watched by a local crazy woman, which did not add to the comfort of my movement.
Dalším bodem na mapě kam mě stezka zavedla bylo město Rýmařov. Naprosto jsem nevěděl co od těchto malých měst očekávat. Ale měl jsem v plánu doplnit potraviny a pokud možno dát si i něco teplého k jídlu. Obojí se povedlo na místním náměstí. Kde byl jediný problém, že sem asi moc často dálkový turisté nezavítají. Takže jsem byl do místních počastován zvláštními pohledy. A navíc jsem byl sledován místní bláznivou ženou, což mě nepřidávalo na komfortu pohybu.
A little outside the town there was a view back to Hrubý Jeseník, which seemed very far away, but at the same time it was only a few hours since I was there.
Kousek za městem byl výhled zpět na Hrubý Jeseník, což se zdálo být hrozně daleko, ale přitom to bylo jen pár hodin co jsem tam byl.
All that was left was to continue further into the meadows and fields, before I again plunged into the forests in the deep valleys around the river Oslava. Where the climate was definitely more pleasant than in the fields, because it was quite warm.
Nezbývalo než pokračovat dále do luk a polí, než jsem se zase ponořil do lesů v hlubokých údolí kolem řeky Oslavy. Kde bylo rozhodně příjemnější klima, než v polích, protože bylo poměrně dost teplo.
Around the villages of Stránská and Rýžovistě, there were many pastures where herds of cows grazed. Occasionally, Hrubý Jeseník peeked out from a viewpoint.
V okolí obcí Stránské a Rýžovistě bylo všude množství pastvin na kterých se pásly stáda krav. Občas na nějaké vyhlídce vykoukl opět Hrubý Jeseník.
Originally, I had planned to spend the night on some hill, but here it was absolutely not possible. Because there were a huge number of Gadflyes. At one point there were about 20 of them around me, so I tried running, using repellant, but nothing worked except killing them one by one.
Původně jsem měl v plánu na nějakém kopečku strávit noc, ale zde to nebylo absolutně možné. Protože zde bylo obrovské množství Ovádů. V jednu chvíli jich bylo kolem mě asi 20, takže jsem zkoušel běžet, používat repelent, ale nic nefungovalo, kromě postupného zabíjení jednoho po druhém.
I was quite interested in the style in which the roads were repaired here. I found that every third hole was repaired. So it happened that, for example, the big one was left out and small was repaired. I continued on through Dětřichov nad Bystřicí, because there was also large amount of insects. So I went all the way at well U Jelena, where I could finally set up camp. So I actually walked from Jelení studánka (Deer well) to U Jelena (By Deer) well.
Docela mě zde zaujalo jakým stylem zde byly opravovány silnice. Zjistil jsem, že byl opravována každá třetí díra. Takže se stalo, že třeba velká byla vynechána a pořadí vyšlo na malinkatou. Přes Dětřichov nad Bystřicí jsem pokračoval dále, protože i zde bylo velké množství ovádů až ke studánce u Jelena, kde jsem konečně mohl rozložit kemp. Takže jsem vlastně došel od Jelení studánky ke studánce U Jelena.
| Total distance traveled | Conquered peaks | Total altitude |
|---|---|---|
| 940.3 Km | 105 | 52117 m |
The third day was more of a transport day, although interesting places could be found here, but most of them were full of annoying insects. So, in the end, I exceeded the goal of 40 km again and the total daily result was 42.2 Km. I climbed 3 insignificant peaks with an elevation gain of 571 meters and descended most of the day which brought me a goal of 1194 meters.
Třetí den byl spíše transportní i když se zde daly najít zajímavá místa, ale většina z nich byla plná otravného hmyzu. Takže jsem nakonec zase překonal metu 40 km a celkový denní výsledek byl 42.2 Km. Vystoupal jsem na 3 bezvýznamné vrcholy s převýšením 571 metrů a většinu dne jsem klesal což mi přineslo metu 1194 metrů.