Greetings to all travelers.
Today I have prepared for you a trek that I went on the third weekend of June this year. That is, exactly one week after my previous visit to the Šumava Mountains. Again, it was an escape from the hot weather. This time around 8 degrees Celsius higher temperatures than the previous weekend. When it was around 30 degrees.
Zdravím všechny cestovatele a cestovatelky. Dnes jsem si pro Vás připravil trek, který jsem šel třetí víkend s červnu letošního roku. Tedy přesně týden po mé předchozí návštěvě pohoří Šumavy. Opět se jednalo o útěk před horkým počasím. Tentokráte ještě asi o 8 stupňů Celsia vyššími teplotami než předchozí víkend. Kdy bylo kolem 30 stupňů.
Like the previous weekend, I set off by train towards Železná Ruda. Unlike the previous trip, I left already on Friday afternoon. And I drove a station further. The destination was Železná Ruda - Alžbětín. Which is a very interesting station, whose station building is divided by the border between the Czech Republic and Germany.
Jako o předchozím víkendu jsem vyrazil vlakem směr Železná Ruda. Narozdíl od předchozího výletu jsem vyrazil již v pátek odpoledne. A dojel jsem o stanici dále. Cílovou stanicí byla Železná Ruda - Alžbětín. Což je velmi zajímavé nádraží, jehož nádražní budova je rozdělena hranicí mezi Českou republikou a Německem.
Before 1989, it was not possible to reach this station by train, because there was the so-called Iron Curtain, which separated the East and West of Europe. There is a small piece on display here today.
Před rokem 1989 se na toto nádraží nedalo vlakem dojet, jelikož zde byla takzvaná Železná opona, která oddělovala východ a západ Evropy. Dnes je zde k vidění malý kousek.
After a few hundred meters from the station, I saw this about 5 cm big bug on the road. It's a shame that he didn't cooperate much during the photography and quickly ran away to the surrounding nature.
Po pár set metrech od nádraží jsem na silnici uviděl tohoto asi 5 cm velkého brouka. Škoda že moc nespolupracoval při fotografování a rychle si utíkal do okolní přírody.
When I came to this interesting signpost, I learned that I basically had no chance of getting to the place where I wanted to spend the night, because the train I was on was delayed and I didn't have enough time to walk to the emergency shelter under Lake Laka. So I was forced to spend the night illegally in the forest again.
Když jsem došel k tomuto zajímavému rozcestníku, dozvěděl jsem se, že v podstatě nemám šanci se dostat do místa kde jsem chtěl přenocovat, protože vlak, kterým jsem jel měl zpoždění a nezbývalo mi dostatek času dojít do nouzového nocoviště pod jezerem Laka. Takže jsem byl nucen opět ilegálně přenocovat v lese.
That's why I got up long before sunrise to get to the lake with the first rays of the sun hitting the water surface. I caught the first sunlight under the top of Polom hill at about 1170 meters above sea level.
Proto jsem vstal hodně dlouho před východem slunce, abych se stihl dostat k jezeru s prvními paprsky slunce dopadajícími na vodní plochu. První sluneční světlo jsem chytil pod vrcholem kopce Polom v cca 1170 metrech nad mořem.
Not far from the lake, the path began to lead along wooden walkways, which usually marks the path through the swamp and soon signs indicating that I am entering the first zone of the National Park. Which is a no-hit zone, so it may happen that a tree falls on you. But on the other hand, nature is the most valuable here.
Nedaleko od jezera začala cesta vést po dřevěných chodnících což většinou značí cestu přes bažinu a za nedlouho i cedule, že vstupuji do první zóny Národního parku. Což je bezzásahová zóna, takže se může stát, že na Vás třeba spadne strom. Ale na druhou stranu je zde nejcennější příroda.
The plan worked perfectly when I arrived at Lake Laka, the sun was just beginning to illuminate the surface of the lake. But not for long, because the sun hid behind the clouds. And the wind started to pick up.
Plán vyšel na výbornou, když jsem dorazil k jezeru Laka, slunce akorát začínalo osvětlovat hladinu jezera. Ale ne na dlouho, protože slunce se schovalo za mraky. A začal se zvedat vítr.
A road called Gsenget leads from the lake. This road leads to the former village of the same name, which was forcibly displaced at the time of the Iron Curtain. The surrounding forests were damaged by hurricane Kyrill in 2007, but as you can see, nature managed itself without human intervention.
Od jezera vede cesta s názvem Gsenget. Tato cesta vede k bývalé vesnici se stejným názvem, která byla nuceně vysídlena v době kdy vznikala Železná opona. Okolní lesy byly poškozeny orkánem Kyrill v roce 2007, ale jak je vidět příroda si sama poradila i bez zásahu člověka.
After a short rest in the former village, I went to the next place I wanted to visit, which is the Poledník peak (1315m). But first I had to cross the valley with the river and then start climbing. It was getting quite warm and so a strong spring with cool water came in handy.
Po krátkém odpočinku v bývalé vesnici jsem se vydal k dalšímu místu, které jsem chtěl navštívit a tím je vrchol Poledník (1315m). Ale nejdříve jsem musel překonat údolí s říčkou a pak začít stoupat. Začínalo být docela teplo a tak silný pramen s chladnou vodou přišel vhod.
At the top of the Poledník stands a very strange tower, which served as a eavesdropping device to neighboring Germany during the Iron Curtain. Today there is an observation tower and a gallery. In the vicinity, it is possible to legally spend the night or warm yourself by the fire, which is almost always burning here, thanks to enough wood from the 2007 disaster.
Na vrcholu Poledníku stojí velmi zvláštní věž, která v době funkční Železné opony sloužila jako odposlouchávací zařízení do sousedního Německa. Dnes se zde rozhledna a galerie. V okolí je možné legálně přenocovat a nebo se ohřát u ohniště, které zde skoro pořád hoří , díky dostatku dřeva z katastrofy z roku 2007.
From the summit, it is approximately 8 km to the next interesting destination. That place is a small area called 3 lake marsh. It is a peat bog with 3 small lakes on its territory. Several very rare plants grow here, including the only carnivorous plant that grows in the Czech Republic.
Od vrcholu je to k dalšímu zajímavému cíli přibližně 8 km. Tím místem je malé území, které se jmenuje 3 jezerní slať. Jde o rašiliniště na jehož území jsou 3 malá jezírka. Roste zde několik velmi vzácných rostlin, včetně jediné masožravé rostliny , která roste v České republice.
Then it was 3.5 km to the largest village on my way and basically the tourist center of this part of Šumava - the village of Modrava. There are several pubs and accommodation options here. It was a little after two o'clock in the afternoon and it was starting to get really warm, about 25 degrees, which is quite a lot for 1000 meters above sea level. So I headed to the local brewery to try what kind of beer they brewed here. I had 2 elevens and a pork roast with a dumpling. The temperature and the beer and the heavy food didn't exactly do the best for me, so I set out to find a place where I could lie down and digest it all in peace. Behind Modrava is another emergency shelter, but it is in the middle of a swamp, so there are a lot of mosquitoes and insects. So without a tent I was lost. I had to go elsewhere. In the map, I found an educational trail leading around the river Vydra. The place I found was perfect. Shade, running water and no insects. I pulled out the mat, lay down and finally fell asleep. I definitely didn't plan to spend the night here, but when I woke up it was already almost dark, so I just pulled out my sleeping bag and continued to sleep.
Pak už zbývalo 3,5 km do největší obce na mé cestě a v podstatě turistického centra této části Šumavy - vesnice Modravy. Zde je několik hospod a možností ubytování. Bylo lehce po druhé hodině odpoledne a začínalo být opravdu teplo asi 25 stupňů což je na 1000 metrů nadmořské výšky docela dost. Tak jsem zamířil do místního pivovaru abych ozkoušel co zde vaří za pivo. Dal jsem si 2 jedenáctky a vepřové výpečky s knedlíkem. Teplota a piva a těžké jídlo mi neudělo zrovna nejlépe a tak jsem se vydal najít místo kde bych si mohl lehnout a všechno to v klidu strávit. Za Modravou je je další nouzové nocoviště, ale je uprostřed močálu, a tak zde je velké množství komárů a ovádů. Takže bez stanu jsem byl ztracen. Musel jsem jinam. V mapě jsem našel naučnou stezku vedoucí kolem řeky Vydry. Místo které jsem si našel bylo ideální. Stín , tekoucí voda a žádný hmyz. Vytáhl jsem karimatku, lehnul si a nakonec i usnul. Rozhodně jsem neměl v plánu zde přenocovat, ale když jsem se probudil byla již skoro tma a tak jsem jen vytáhl spacák a pokračoval ve spánku.
In the morning I got up at sunrise so as not to be caught in my roost. And above all, I wanted to use neutral light before the sun starts to shine into the river valley.
Ráno jsem vstal na východ slunce, abych nebyl chycen na mém nocovišti. A hlavně jsem chtěl využít neutrálního světla než slunce začne svítit do údolí řeky.
At the end of the nature trail is the Castle Bridge, which is basically a weir that feeds water into an artificial canal that supplied water to local industry. The bridge is currently under repair, so I only have a photo of the control tower.
Na konci naučné stezky je Hradlový most, což je v podstatě jez, který přivádí vodu do umělého kanálu, který zásoboval zdejší průmysl vodou. Most je momentálně v opravě a tak mám fotografii jen kontrolní věžičky.
One of the industries that flourished in Šumava was timber floating. That is why I was glad to come across a raft built according to the old plans on the bank of the canal. In addition, photo documentation is useful to me, because we are planning to build one such raft and sail the wood to a friend's cottage.
Jedním z průmyslových odvětví, které na Šumavě vzkvétalo bylo plavení dřeva. Proto jsem byl rád, že jsem na břehu kanálu narazil na vor postavený dle starých plánů. Navíc se mi fotodokumentace hodí, protože máme v plánu jeden takový vor postavit a plavit dřevo ke kamarádovy na chatu.
Before I left on Friday, a colleague at work told me that not far from the planned route there is also a nature reserve where they have wolves. So I went to the place hoping to see one. First I came across a sign that said it was under renovation but should be open on weekends. It was Sunday so I continued. Another sign said it was open from 9am. When I got to the gate, it was 7. The gate was open, so I entered, walked the entire footbridge, but I didn't see any wolf, I guess they were all hiding in the caves. It's a shame, I wanted to see them when there are no other people around, because then the animals behave differently.
Než jsem v pátek odjížděl tak mi kolega v práci řekl, že nedaleko plánované cesty je i obora ve které mají vlky. Tak jsem se na místo vydal a doufal, že nějakého uvidím. Nejprve jsem narazil na ceduli, že probíhá rekonstrukce, ale o víkendech by mělo být otevřeno. Byla neděle, takže jsem pokračoval. Další cedule říkala, že je otevřeno od 9 hodin. Když jsem došel k bráně, bylo 7. Brána byla otevřena, tak jsem vstoupil, pošel celou lávku, ale žádného vlka jsem nezahlédl, asi byli všichni schováni v jeskyňkách. Škoda chtěl jsem je vidět v době kdy nejsou v okolí další lidé, protože se zvířata pak chovají jinak.
Then I returned back to the river Vydra (Otter), along which I continued until the confluence with the river Křemelna. Vydra is one of the most photogenic rivers in the Czech Republic, but it is necessary to wake up early, but due to the deep valley, it is possible to take photos about 3 hours after sunrise, before the scene becomes too contrasty.
Pak jsem se vrátil zpět k řece Vydře, podle které jsem pokračoval až k soutoku s řekou Křemelnou. Vydra je jednou z nejfotogeničtějších řek v České republice, ale je nutné si přivstat, ale vzhledem k hlubokému údolí je možné fotit asi 3 hodiny po východu slunce, než začne být scéna příliš kontrastní.
At the confluence of Vydra and Křemelná there is a place called Čeňkova pila. Originally there was a sawmill for cutting wood. There has been a hydroelectric power plant here since 1912. Today, the building and machinery are a technical monument.
Na soutoku Vydry a Křemelné je místo, které se jmenuje Čeňkova pila. Původně zde byla pila na řezání dřeva. Od roku 1912 je zde vodní elektrárna. Dnes je budova i soustrojí technickou památkou.
Below the confluence, the river begins to be called Otava, or Golden River. In the summer you can see a lot of people sitting in the river and panning for gold.
Pod soutokem se řece začíná říkat Otava, neboli Zlatá řeka. V létě je zde možné vidět spoustu lidí, kteří sedí v řece a rýžují zlato.
I ended my journey in the small village of Rejštejn, from where I took a bus to the nearest train station, which is in Sušice. While waiting for the bus, I had an ice cream in a nearby guest house and had a nice chat with the owner about how few people travel the same way as I do. When I arrived in Prague, a real temperature shock awaited me, because the temperature hit 39 degrees and I remembered how beautiful it was in the Vydra Valley.
Svou cestu jsem zakončil v malé vesnici Rejštejn odkud mi jel autobus na nejbližší vlakovou stanici, která je v Sušici. Při čekání na autobus jsem si dal v blízkém penzionu točenou zmrzlinu a příjemně jsem si popovídal s majitelem o tom jak lidi málo cestují stejným způsobem jako já. Při příjezdu do Prahy mě čekala opravdová teplotní rána, protože teplota atakovala 39 stupňů a já jsem vzpomínal jak bylo krásně v údolí Vydry.
