On the second weekend in April this year, windy weather arrived in the Czech Republic with occasional rain showers. In this changeable weather, I like to go to the western part of the Bohemian Central Mountains. I went to this area for the first time by train. The destination of my train was the city of Louny. I really enjoyed the trip, even though I was a little scared by the amount of water in the showers.
Druhý víkend v dubnu letošního roku, do České republiky dorazilo větrné počasí s občasnými dešťovými přeháňkami. Při tomto proměnlivém počasí velmi rád jezdím do západní části Českého středohoří. Poprvé jsem do této oblasti jel vlakem. Cílové stanice mého vlaku bylo město Louny. Cestu jsem si náramně užil, i když mě trochu děsilo množství vody v přeháňkách.
I took a quick tour of the city, which was interrupted by rain.
Udělal jsem si rychlou prohlídku města, která byla přerušena deštěm.
I set out through a beautiful city park towards the first goal of the day and basically the first peak. That peak was Lenešický chlum ( 297 meters ). On the way to the hill I was missed by another shower.
Přes krásný městský park jsem vyrazil směrem k prvnímu cíli dne a v podstatě i prvnímu vrcholu. Tím vrcholem byl Lenešický chlum ( 297 m ). Cestou ke kopci mě těsně minula další přeháňka.
From the top was a view of the lowland created by the river Ohře.
Z vrcholu byl výhled do nižiny vytvořené řekou Ohří.
Another peak on my way is a hill called Raná. I personally consider this hill to be one of the most photogenic hill in the whole of the Czech Republic.
Dalším vrcholem na má cestě je kopec, který se jmenuje Raná. Tento kopec osobně považuji za jeden v nejfotogeničtějších kopců celé České republiky.
The height of Rané is not overwhelming, but given that it is the first hill from the Ore Mountains. So it is windy quite often here. There was a lot of wind that day. And climbing against the wind was not easy.
Výška Rané není nijak ohromující, ale vzhledem, že je to první kopec od Krušných hor. Tak zde poměrně často fouká. Toho dne foukalo opravdu hodně a cesta proti větru výstup neusnadňovala.
The summit was conquered.
Vrchol byl dobyt.
On the way down I tried to take a picture of the whole hill from its foot.
Cestou dolů jsem se pokusil vyfotit panorama celého kopce z jeho úpatí.
The last goal for this day was the top of the hill Písečný vrch. From which there was a beautiful view of the hill Milá and the village bearing the same name as the hill above the village. The weather started to look bad again, so I had to quickly find a place to spend the night.
Posledním cílem pro tento den byl vrchol kopce Písečný vrch. Ze kterého byl krásný výhled na vedlejší kopec Milá a vesnici nesoucí stejné jméno jako kopec nad vsí. Počasí začalo vypadat opět nehezky a tak jsem musel rychle najít místo kde by se dalo přenocovat.
As soon as I make a shelter to help me get through the night. A rainbow appeared in the sky.
Jakmile jsem dostavěl přístřešek, který mi měl pomoci překonat noc. Objevila se na obloze duha.
At the top also grew a pear, which I found photogenic. So it became a model for several photos. The atmosphere was completed by the sun just before sunset and the air which was perfectly clean.
Na vrcholu rostla i jedna hrušeň, která mi přišla fotogenická a tak se stala modelem pro několik fotografií. Atmosféru dokreslovalo slunce těsně před západem a skvěle vyčištěný vzduch.
The night was not very comfortable, thanks to the cold wind that blew under the tarp I had stretched against the rain. That's why I woke up at sunrise. And I did well. Because I didn't see sun for the next few hours.
Noc nebyla zrovna komfortní, díky studenému větru, který mi foukal pod plachtu, kterou jsem měl nataženou proti dešti. Proto jsem se vzbudil na východ slunce. A dobře jsem udělal, protože jsem ho několik následujících hodin neviděl.
Písečný vrch is a unique hill. There are several quarries where flint was mined. According to excavations, it is probably the oldest quarry in the world, whose history dates back to the Stone Age.
Písečný vrch je unikátní kopec. Je zde několik lomů ve kterých se těžil pazourek. Podle uskutečněných vykopávek se pravděpodobně jedná o nejstarší lom na světě, jehož historie sahá až do doby kamenné.
As the sun rose into the clouds, I set out again for other destinations. I originally planned to climb to Milá, but due to the humidity, I postponed the climb due to safety. I didn't want to risk a steep climb on a slippery surface.
Jakmile slunce vystoupalo do mraků, vydal jsem se opět na cestu k dalším cílům. Původně jsem plánoval výstup na Milou, ale vzhledem k vlhkosti jsem výstup odložil kvůli bezpečnosti. Nechtěl jsem riskovat prudký výstup na kluzké cestě.
The same fate awaited me at the next planned ascent. This time to the top, which is called Bořeň. So I have at least one remote photo for you.
Stejný osud mě čekal na dalším plánovaném výstupu. Tentokráte na vrchol, který nese název Bořeň. Tak pro vás mám alespoň jednu fotografii z dálky.
Then I had to go downhill to the town of Bílina, where they have such a town hall.
Pak už mi zbývalo jen sejít do města Bílina, kde mají takovouto radnici.
I took the last photo right at the station while I was waiting for the direct train back to Prague.
Poslední foto jsem pořídil přímo na nádraží když jsem čekal na přímý vlak zpět do Prahy.
In two days I walked exactly 40 km and overcame the elevation gain of almost 2000 meters, which I find quite brutal when the highest peak was only 457 meters high. The weather met what I expected from him. I'll just have to go back to the scene and conquer the two peaks I had to miss.
Během dvou dnů jsem ušel přesně 40 km a překonal převýšení skoro 2000 metrů, což mi přijde dosti brutální když nejvyšší vrchol byl jen 457 metrů vysoký. Počasí splnilo co jsem od něj očekával. Jen se budu muset opět vrátit na místo činu a zdolat dva vrcholy, které jsem musel vynechat.