Our journey through Gran Canaria has come to an end. Today we will see how we spent the last day on the island. And the plan for the day was clearly to do nothing like a proper vacation. So let's take a look at the protrusion of Punta Ojos de Garza.
Naše cesta po Gran Canaria se dostala do svého závěru. Dnes se podíváme jak jsme strávili poslední den na ostrově. A plán na tento den byl jasný, nedělat nic jako na správné dovolené. Tak se pojďme podívat na výběžek Punta Ojos de Garza.
I wanted to make the most of the last morning, so I set off for the coast as early as possible before sunrise. Well, considering that. that I hadn't explored the place at all, so I had no idea where there are interesting places to take photos. So the whole session was quite a suffering. Because I was running from place to place looking for interesting compositions. In addition, you dont have much time this close to the equator, because the sun swings above the horizon very quickly and the light changes to harsch.
Poslední ráno jsem chtěl využít jak jen to nejvíce šlo a tak jsem vyrazil co nejdříve před východem slunce k pobřeží. No ale vzhledem k tomu. že jsem místo vůbec neměl prozkoumané tak jsem netušil kde jsou zajímavá místa na focení. Proto celá session byla dost velkým utrpením. Běhal jsem z místa na místo a hledal zajímavé kompozice. NNavíc takhle blízko rovníku člověk nemá moc času, protože se slunce vyhoupne nad horizont hrozně rychle a světlo se rychle změní.
When the sunlight became sharp I went back to our camp. The boys were just woken up by the sun and the starting heat. And there was nowhere to hide. We had to find some place where we could survive a hot sunny day.
Když se sluneční světlo změnilo. Vyrazil jsem zpět k našemu nocovišti. Kluky zrovna probudilo slunce a začínající teplo. A jelikož se zde nebylo kde schovat. Museli jsme najít nějaké místo kde by se dal přežít horký slunečný den.
We found one such place while exploring the coast. There was shade from the cliff, a light breeze, and a view of the ocean with the city in the background.
Jedno takové místo jsme našli při průzkumu útesu. Byl zde stín od skály, foukal zde slabý vítr a navíc zde byl výhled na oceán s městem v pozadí.
But resting didn't last long for me, so I set out to explore the surroundings. Where could I take pictures to have at least a little fun. There were lots of red crabs all around. But I was mostly surprised by the dead crabs, because their remains were all over the reef. And many times I have been quite startled when a red skeleton peeked out at me somewhere on a rock where I certainly wouldn't have expected him.
Mě ale odpočívání dlouho nevydrželo a tak jsem se vydal na průzkum okolí. Kde by se co dalo fotit, abych se alespoň trochu zabavil. Všude okolo bylo spousta červených krabů. Ale nejvíce mě většinou překvapily mrtvý kraby, protože jejich pozůstatky byly všude po útesu. A kolikrát jsem se docela lekl, když na mě vykoukl červený skelet někde na skále kde bych ho rozhodně nečekal.
I had several hours of decent fun with the crabs. I watched how they move, what they feed on, how they get rid of excess water and how they are able to hold on to the reef when a wave hits it.
S kraby jsem si užil několik hodin slušné zábavy. Sledoval jsem jak se pohybují, čím se živí, jak se zbavují přebytečné vody a jak jsou schopni se udržet na útesu když do něj narazí vlna.
There was plenty of other life besides crabs. Mainly in the ponds left here after storms, which are quite common here in winter. Birds also regularly come to feed in the ponds, because there were also many kinds of fish. It's just a shame that the planes taking off from the nearby airport made noise here.
Kromě krabů zde bylo i spousta jiného života. Převážně v jezírkách které zde zbyly po bouřích, které tu jsou v zimě dost běžné. Do jezírek se běžně chodí krmit ptáci, protože zde bylo mnoho druhů ryb. Jen je škoda, že zde dělali hluk startující letadla z nedalekého letiště.
Basically, I spent most of the day on 100 square meters, but I have to say. That I haven't gained such an understanding of the surroundings for a long time. Which eventually came in handy when taking photos at sunset.
V podstatě jsem většinu dne strávil na 100 metrech čtverečních, ale musím říci. Že jsem dlouho nezískal takový pojem o okolí. Což se nakonec hodilo i při focení při západu slunce.
When I returned from the evening photo shoot, which was about 50 meters on each side of our shelter. We found a small gecko right between our mats. By this time it was already stiff because it had cooled considerably. So that we don't step on it while packing. We moved him to the cliff. Of course, several photos were taken. And that was the perfect ending from a photographic point of view to a successful day.
Když jsem se vrátil z večerního focení, což bylo asi 50 metrů na každou stranu od našeho útočiště. Nalezli jsme malého gekona hned mezi našimi karimatkami. Tou dobou byl již ztuhlý, protože se značně ochladilo. Tak abychom ho nezašlápli při balení. Přesunuli jsme ho na útes. Samozřejmě proběhlo několik fotografií. A to bylo perfektní zakončení z fotografického pohledu úspěšného dne.
Then we moved again to the place where we slept the previous night and in the morning we set off in the dark towards the airport, where our morning flight awaited us.
Pak jsme se opět přesunuli na místo kde jsme spali předchozí noc a ráno za tmy vyrazili směr letiště, kde nás čekal ranní let.
