Greetings to all virtual and real travelers. I'm here with the continuation of following the journey of Jan Hus from Prague to Constance. In today's continuation, we will take a look at the town of Kralovice, next will be Odlezelské jezero (Odlezly Lake) and we walk through the historic town of Rabštejn nad Střelou. So let's hit the road.
Zdravím všechny virtuální i skutečné cestovatele. Jsem tu s dalším pokračováním následování cesty Jana Husa z Prahy do Kostnice. V dnešním pokračování se podíváme do města Kralovice, navštívíme Odlezelské jezero a projdeme se historickým městečkem Rabštejnem nad Střelou. Vydejme se tedy na cestu.
The predicted rain didn't happen at night, but I still got some longer sleep. And I didn't leave until around 9 in the morning. The first thing I had to do was visit the town of Kralovice, where I wanted to replenish my food supplies. I entered the city via the no longer existing railway, where I bought sausages at the farmers' market and the rest of the necessary food at the local Jednota, which is an association of food traders. I found out that the homeowners used to write their names on the property and then headed to the local church.
V noci se nakonec předpovídaný déšť nekonal, ale přesto jsem si trochu přispal. A na cestu jsem vyrazil až kolem 9 hodiny ráno. Jako první jsem musel navštívit město Kralovice, kde jsem chtěl doplnit zásoby potravin. Přes již neexistující železnici jsem vstoupil do města, kde jsem koupil klobásy na farmářském trhu a zbytek potřebných potravin v místní Jednotě. Zjistil jsem, že dříve majitelé domů psali svoje jména na nemovitosti a pak zamířil k místnímu kostelu.
Originally a Gothic church from 1250, was rebuilt in to the Renaissance form in 1575–1581. Which is not a common building style for churches in Bohemia. Today the church is a cultural monument. And it was reconstructed to its current form in 1995-2014.
Původně gotický kostel z roku 1250, byl v letech 1575–1581 přestavěn do renesanční podoby. Což není v Čechách běžný stavební sloh pro kostely. Dnes je proto kostel kulturní památkou. A byl v letech 1995-2014 zrekonstruován do současné podoby.
I've noticed signs all over the town explaining why the town services doesn't mow the grass in certain places. Because they feed on insects, retain water and reduce dust. This should be practiced in all cities.
Všude po městě jsem si všiml cedulek, které odůvodňují proč město v některých místech neseče trávu. Toto by mělo být praktikováno ve všech městech.
From Kralovice I followed the blue tourist trail to the village of Mariánský Týnec. Which is only a few houses. The main landmark is the Cistercian monastery called Mariánská Týnice. This monastery is built in the Baroque style. It was built according to the plans of the architect Jan Blažej Santini. The church was completed in 1751 and the entire site 13 years later. Today, the entire area is a National Cultural Monument.
Z Kralovic jsem vyšel po modrá turistické značce k vesnici Mariánský Týnec, což je pouze pár domů. Hlavní dominantou je klášter cisterciánů nazývaný Mariánská Týnice. Tento klášter je vystavěn v barokním slohu a je postaven podle plánů architekta Jana Blažeje Santiniho. Kostel byl dokončen v roce 1751 a celý areál o 13 let později. Dnes je celý areál Národní kulturní památkou.
As I was completing a lap around the entire campus, the promised rain began. So I quickened my pace to partially hide in the forest. The pine forest neutralized the light rain from 90%. So I could easily walk to one of the highest points of the forest where were several small lakes and rocks.
Když jsem dokončoval kolečko kolem celého areálu, začal slibovaný déšť. Tak jsem urychlil svůj krok, abych se částečně schoval v lese. Borový les neutralizoval slabí déšť z 90%. Takže jsem mohl v pohodě dojít na jeden z nejvyšších bodů lesa, kde bylo několik malých jezírek a skalek.
Once I left the forest, the rain increased in intensity and I had several kilometers of open country ahead of me. In the village of Bílov was a large shelter where I could wait out the heaviest rain.
Jakmile jsem opustil les, déšť přidal na intenzitě a já měl před sebou několik kilometrů otevřenou krajinou. Našteští v obci Bílov byl velký přístřešek, kde jsem mohl nejsilnější déšť přečkat.
When the rain subsided for a while, I set off in the direction of another village called Potvorov. Here I visited the Romanesque church in the local cemetery. It is a pity that it was not opened, because in this little church there are period frescoes from the 13th century. And since the rain stopped completely, I decided to go for a short walk to Odlezelské jezero (Odlezly Lake). Below the lake are also two waterfalls.
Když na chvíli déšť zeslábl vyrazil jsem směrem další vesnice s jménem Potvorov. Zde jsem si prohlédl románský kostelík na místním hřbitově. Škoda, že nebylo otevřeno, protože v tomto kostelíku jsou dobové fresky z 13. století. A jelikož přestalo úplně pršet, rozhodl jsem se pro malou zacházku k Odlezelskému jezeru. Pod nímž jsou i dva vodopády.
An educational trail about the Slavic Gods also leads through the beautiful forest. Here I learned that according to my age. I am at the peak of all my powers and I have 7 years left to reach my maximum wisdom. Then, everything will only get worse. I also learned. Never curse the wind because then one reaps the storm. So I started to act accordingly.
V krásném lese vede i naučná stezka o Slovanských bozích. Zde jsem se dozvěděl, že podle mého věku jsem na vrcholu všech sil a zbývá mi 7 let do maximální moudrosti. Pak, už se bude vše jen zhoršovat. Také jsem se dozvěděl, že se nikdy nenadává větru, protože pak člověk sklízí bouři. Začal jsem se tedy podle toho řídit.
As I approached the lake, I remembered that I had been to this place once before on my way from Germany, but it was at sunset and the sun was shining against me. This time I was on my way to Germany and it was cloudy so the conditions were 100% better. So I headed to the falls below the lake.
Když jsem se blížil k jezeru tak jsem si vzpomněl, že jsem na tomto místě už jednou byl při cestě z Německa, ale bylo to při západu slunce a slunce svítilo proti mě. Tentokráte jsem byl na cestě do Německa a bylo zataženo, takže podmínky byly o 100% lepší. A tak jsem zamířil k vodopádům pod jezerem.
Odlezelské jezero is the youngest lake in the Czech Republic. It was created on May 28, 1872, after several days of rain, when a rock slide dammed the Mladotický potok (Mladotice stream).
Odlezelské jezero je nejmladším jezerem na území České republiky. Vzniklo 28. května 1872 po několikadenních deštích, kdy sesuv skály přehradil Mladotický potok.
From the lake I continued in the direction of Přehořov, where I joined Hus's path again. After which I continued towards the town of Žihle. Where I was the last time an outdoor school when I was 14 years old. I had some pretty weird memories from it. Because we were unable to reach the town of Rabštejn nad Střelou on several attempts. The only thing I remembered was the crumbling castle along the way. It still stands here today.
Od jezera jsem pokračoval směrem Přehořov, kde jsem se opět připojil na Husovu cestu. Po které jsem pokračoval dále směr městečko Žihle. Kde jsem byl naposled na škole v přírodě, když mi bylo 14 let. A měl jsem z toho dosti zvláštní vzpomínky. Protože jsme nebyli schopni dojít do města Rabštejn nad Střelou na několik pokusů. Jediné co jsem si pamatoval byl rozpadlý zámek cestou. Ten tu stojí dodnes.
This time I got to Rabštejn on the first try, even though the rain got stronger again and I got a little lost on the way and I extended the trip little. When I finally reached the stone bridge in Rabštejn nad Střelou, I knew that I had accomplished the day's goal despite the bad weather.
Tentokrát jsem se do Rabštejna dostal na první pokus i přesto, že déšť znovu zesílil a cestou jsem se trochu ztratil a cestu jsem si prodloužil. Když jsem se konečně dostal ke kamennému mostu v Rabštejně nad Střelou věděl jsem, že jsem splnil denní cíl i přes nepřízeň počasí.
Rabštejn nad Střelou is a historic town where there are two ruins of castles, chateau and cluster of old houses. Whenever I visited the town it was completely dead. No tourists and no infrastructure supporting tourism.
Rabštejn nad Střelou je historické město, kde jsou dva hrady, zámek, spousta starých domů a přitom kdykoliv jsem město navštívil bylo zde úplně mrtvo. Žádní turisté a žádná infrastruktura podporující turismus.
Even though it was Friday afternoon, I had the whole city to myself for free exploration. I only saw the chateau from behind the fence, because the tours are only on weekends and 4 times a day. I climbed the semicircular staircase to the baroque church. I almost hurt myself on the natural paving in front of the church and climbed one of the castles. And I looked from far at the other castle across the road.
Přesto, že byl pátek odpoledne měl jsem celé město jen sám pro sebe na volný průzkum. Zámek jsem viděl pouze zpoza plotu, protože prohlídky jsou jen o víkendech a to jen 4x denně. Vystoupal jsem k baroknímu kostelu po půlkruhovém schodišti. Málem jsem se zranil na přírodním dláždění před kostelem a vylezl na jeden z hradů. A z dálky se podíval na druhý hrad přes silnici.
After exploring the city, I stopped at the Jewish cemetery on the outskirts of the city and headed to the tourist shelter where I planned to spend the night. In the end, I just cooked dinner here, looked back towards the city from the lookout, and went to sleep to the forest.
Po průzkumu města jsem se ještě zastavil na židovském hřbitově na okraji města a zamířil k turistickému přístřešku, kde jsem plánoval přenocovat. Nakonec jsem si zde pouze uvařil večeři, podíval se zpět směrem na město z vyhlídky a šel spát do lesa.
Route from Kralovice to Rabštejn nad Střelou
| Kilometers walked | Meters Up | Meters Down |
|---|---|---|
| 165.1 Km | 3401 meters | 3107 meters |
Jan Hus Trail - Prague (CZ) / Day 1 - part 1
Jan Hus Trail - Prague (CZ) / Day 1 - part 2
Jan Hus Trail - Prague to Beroun (CZ) / Day 2
Jan Hus Trail - Beroun to Skryjská jezírka (CZ) / Day 3
Jan Hus Trail - Skryjská jezírka to Kralovice (CZ) / Day 4