Life on the Pouzdřanská steppe / Život na Pouzdřanské stepi

The Pouzdřanská Steppe National Nature Monument is a place where it really lives. I had read a lot about the place and I was very tempted to visit it. I was a bit curious about the saga pedo, which is supposed to be here and is our biggest cricket. So on the way back from Pálava I made dog eyes at my husband to see if we could take a little detour home. And off we went! We left the car near the railway crossing in Pouzdřany and set off along the blue hiking trail up the hill. We were surprised that apart from two guys checking a flock of sheep, we didn't meet a living thing. Maybe it was the unbearable heat and the fact that it was almost noon when we arrived at the place, which doesn't really lend itself to photography. But again, it was nice to be able to roll around in the grass with my camera in my hand as much as I liked and avoid the uncomprehending stares of passers-by. We spent about 2 hours at the site and I can say that you just don't see so many insects in one place. The happy ending in the form of a saga pedo cricket did not take place, but I do not regret the stop and I sincerely hope that I will have the opportunity to visit the Pouzdřanská steppe again.

Národní přírodní památka Pouzdřanská step je místo, kde to opravdu žije. Hodně jsem o lokalitě četla a strašně mě lákalo místo navštívit. Trošku jsem si dělala zálusk na kobylku sága (Saga pedo) , která by se zde měla vyskytovat a je naší největší kobylkou. Při zpáteční cestě z Pálavy jsem tedy udělala na manžela psí oči, jestli bychom to domů nemohli vzít malinkou oklikou. A jelo se! Auto jsem nechali nedaleko železničního přejezdu v Pouzdřanech a vyrazili po modré turistické značce hezky do kopečka. Překvapilo nás, že kromě dvou chlapíku, kteří kontrolovali stádo ovcí, jsme nepotkali ani živáčka. Možná to bylo tím neúnosným vedrem a tím, že když jsme na místo přišli, bylo skoro poledne, což fotografování zrovna moc nenahrává. Ale zase bylo fajn, že jsem se mohla válet v trávě s foťákem v ruce, jak je libo a vyhnula se nechápavým pohledům kolemjdoucích. Na lokalitě jsem strávili asi 2 hodiny a můžu říct, že tolik druhů hmyzu se na jednom místě jen tak nevidí. Happyend v podobě kobylky sága se sice nekonal, ale i tak té zastávky nelituji a upřímně doufám, že ještě budu mít příležitost Pouzdřanskou step navštívit.

Here are photos of at least some of the species I managed to capture. I'm not completely satisfied with all of them, but I just couldn't do better in the sun.

Tady jsou fotografie aspoň některých druhů, které se mi podařilo zachytit. Ne se všemi jsem úplně spokojená, ale na tom slunci mi to prostě líp nešlo.

Eastern burnet (Zygaena carniolica) / Vřetenuška ligrusová

Meleager's blue (Polyommatus daphnis) / Modrásek hnědoskvrnný

Common blue butterfly (Polyommatus icarus) / Modrásek jehlicový

Common blue butterfly caerulea form (Polyommatus icarus) / Modrásek jehlicový forma caerulea

Adonis blue (Polyommatus bellargus) / Modrásek jetelový

Large skipper (Ochlodes sylvanus) / Soumračník rezavý

Mallow skipper (Carcharodus alceae) / Soumračník slézový

Small skipper (Thymelicus sylvestris) / Soumračník metlicový

Hummingbird hawk-moth (Macroglossum stellatarum) / Dlouhozobka svízelová
Who I saw sitting still for the first time in my life.
Tu jsem poprvé v životě viděla v klidu sedět.