I took a trip for a few dozen minutes today. I wanted to document a structure that may come down in a few days. I apologize for not quite meeting the #pinmapple and #PhotographyLovers assignments.
Sometime around noon I was looking at my mail and noticed a message in my browser that there had been some kind of accident while repairing a bridge in Prague, Central Europe. I work about 300 meters from that place, so I went there after work.
Along with me, dozens of other "observers" went to the site. It is such a Czech national tradition that we don't respect traffic signs very much.
What was there to see? The 1928 bridge was damaged by floods in 2002. Since then, there has been a debate about whether to tear it down and replace it with a new bridge or reconstruct it.
The debate went on so long that the bridge almost fell down itself. Earlier this year, the bridge was closed and reconstruction finally began. The bridge, the only cubist bridge in Prague, was declared a national monument.
The reconstruction shows how desperately bad the bridge is. The arch, which was supposed to be demolished today, literally fell down as soon as the construction machinery touched it.
I passed under another bridge arch, about 50 meters from the collapsed one. I looked up at the ceiling and didn't feel quite right.
I looked up at the ceiling and quickened my pace. But what wouldn't a man do to satisfy his curiosity? Without mishap, I walked there and back again.
My reward was the view from the other side of the bridge. It wasn't exactly a satisfying sight either.
Of course, I was not the only one who took documentation on the bridge. A few minutes after I arrived, our national television arrived.
I have to admit, they have better technique than I do. I shoot with a six-year-old cell phone.
A drone was hovering over the crash site at all times. I don't know who it belonged to. I certainly wasn't worried it was gonna start bombing me. I live in a good place. That's actually the optimistic conclusion of this article. A little thing happens, no one gets hurt. And it's on the web because there's no more important news.
Translated with DeepL.com (free version)
Pec nám spadla, pec nám spadla, kdopak nám ji postaví?
Dnes jsem se na pár desítek minut vydal na výlet. Chtěl jsem zdokumentovat stavbu, která možná za pár dní sama spadne.
Někdy kolem poledne jsem se díval na poštu a všiml si v prohlížeči zprávy, že se stala nějaká nehoda při opravě Libeňského mostu. Pracuji asi 300 metrů od toho místa, tak jsem se tam po práci vydal.
Spolu se mnou se na místo vydaly desítky dalších "pozorovatelů". Je to taková česká národní tradice, že dopravní značky moc nerespektujeme.
Co tam bylo k vidění? Most z roku 1928, zprovozněný k 10.výročí Republiky, ne že by se tehdy s výročími nepracovalo, byl poškozen povodní v roce 2002. Od té doby se vedly debaty, jestli ho zbourat a nahradit novým mostem, nebo ho rekonstruovat.
Debaty se táhly tak dlouho, že most málem spadl sám. Začátkem letošního roku byl most uzavřen a konečně se začalo s jeho rekonstrukcí. Most, jediný kubistický v Praze, byl prohlášen národní kulturní památkou.
Rekonstrukce ukazuje, jak zoufale špatný stav mostu byl. Oblouk, který měl být dnes zbourán, doslova spadl, jakmile se ho jen dotkly stavební stroje. Stavbaři s tím tak trochu počítali. Nikdo nebyl zraněn, ke škodám nedošlo. Jen ta rána byla slyšet široko daleko.
Prošel jsem pod dalším mostním obloukem, asi 50 metrů od toho zříceného. Podíval jsem se na strop a neměl jsem z něj dobrý pocit. Zrychlil jsem raději krok. Ale co by člověk neudělal, aby ukojil svou zvědavost? Bez nehody jsem došel tam a zase zpátky.
Odměnou mi byl pohled z druhé strany mostu. Nebyl to zrovna uspokojující obrázek.
Nebyl jsem samozřejmě jediný, kdo na most dokumentoval, tj. fotil neb přímo natáčel. Pár minut po mém příjezdu dorazila naše národní televize. Musím uznat, že mají lepší techniku než já. Fotím šest let starým mobilem...
Nad místem havárie se celou dobu vznášel dron. Nevím, komu patřil. Snad stavařům. Rozhodně jsem se nebál, že mě začne bombardovat. Nejsme na Ukrajině.
To je vlastně optimistický závěr tohoto článku. Stane se maličkost, nikdo se nezraní, je toho plný web, přijede televize... Snad to takhle i zůstane.
Taky by se ten "rekonstruovaný", tedy znovu postavená replika, mohl někdy otevřít. Dočetl jsem se, že termín dnes nelze ani odhadnout. V závislosti na technickém stavu mostu. Rok 2027? Zapomeňme...
