Early morning. Rays of light are struggling to make their way through the thick fog rising from the moors and forests. But it is as if something terrible, cruel and unspeakable is quickly absorbing the light. Only a few days pass and the long nights, snows and darkness reign again.
Časné ráno. Paprsky světel si jen s námahou prorážejí cestu skrz hustou mlhu vystupující ze slatin a lesů. Ale jako by cosi děsného, ukrutného a nevýslovného světlo rychle pohlcovalo. Uplyne už jen pár dní a dlouhé noci, sněhy a tmy zase zavládnou.
A bridge of sorts, as if connecting and separating two alien worlds at the same time. And every step of the pilgrim is accompanied by a resounding echo, as a church bell accompanies a dead man on his last journey.
Most ten jakýsi, jako by dva cizí světy spojoval a současně rozděloval. A každý krok poutníka doprovází dunivou ozvěnou, jak kotelní zvon doprovází umrlce na jeho poslední cestě.
And in the puddle, illuminated by accidental light, a dragon's eye seemed to glitter, warning the newcomer to be careful where he stepped, what he did, what he said or gestured.
A v kaluži, náhodným svělem ozářené, jakoby se dračí oko zablýsklo, a varovalo příchozího, aby si dal velký pozor na to, kam šlápne, co udělá, co vyřkne či jen gestem naznačí.
But otherwise, it's a walk from the station to the factory.
Jinak ale je to cesta z nádraží do fabriky.
