This is a continuation of the previous article (link), where I described how I photographed dragonflies.
After a little while, a swan arrived. It's quite an experience to watch it take off or land. Given its size, it needs a runway just like a cargo plane.
The swan seemed accustomed to people because it immediately swam over to me to check out who I was and see if I had anything to eat for it.
Toto je pokračování minulého článku (odkaz), ve kterém jsem popisoval, jak jsem fotil vážky.
Po nějaká chvíli přiletěla labuť. Je zážitek vidět ji vzlétat nebo přistávat. Vzhledem ke svým rozměrům potřebuje startovací nebo přistávací dráhu jako nákladní letadlo.
Labuť byla zřejmě na lidi zvyklá, protože hned připlavala ke mně, prozkoumat, co jsem zač a jestli pro ni nemám něco k snědku.
V jednu chvíli se ke mně přidal nějaký chvistek s igelitkou a plechovkami piva. S labutí si však nebyli sympatičtí, ona na něj začala syčet a týpek na ni vzal klacek. Svou klidnou rozvážnou přítomností (a snad i respekt vzbuzující dvoumetrovou devadesátikilovou postavou) se mi podařilo konflikt deeskalovat už v zárodku, takže nikdo nedoznal úhony.
At the nearby pond, I photographed ducks sitting in a row on a log. This is essentially the same scene captured from two angles—once with the sun at my back and the other in strong backlighting. I hardly edited the photos, yet one has vibrant colors while the other looks almost like a black-and-white silhouette. Lighting really makes all the difference when it comes to photography.
Na vedlejším jezírku jsem nafotil kachny, sedící v řadě na kládě. Tohle je vlastně stejný motiv focený ze dvou stran ‒ jednou se sluncem v zádech, podruhé v ostrém protisvětle. Fotky jsem prakticky nijak neupravoval, přitom jedna má syté barvy, zatímco ta druhá vypadá skoro jako černobílá silueta. Na světle při focení záleží úplně nejvíc.
And finally, let’s return from the water to dry land. Although… considering nutria as land animals is a bit of a stretch.
The nutria were happy to see me, and some even stood on their hind legs, begging for a treat. However, I didn’t have anything for them, and it’s a time when they have plenty of natural food available.
I’ll sign off this time with photos of these adorable furry creatures. Thanks for reading this far!
A na závěr se vraťme z vody na suchou zem. I když… považovat nutrie za suchozemská zvířata je přinejmenším trochu přehnané.
I nutrie byly rády, že mě vidí a některé panáčkovaly na zadních a dožadovaly se pamlsku. Ale jednak jsem pro ně nic neměl, jednak je období, kdy mají dost přirozené potravy.
Fotkami těchto roztomilých chlupáčů se s vámi protentokrát loučím. Díky, že jste dočetli až sem.
Thank you for taking the time to read this post, if you have any questions, criticisms or suggestions I would appreciate it if you would throw them in the comments box
