Street photography is an interesting discipline that captures moments of urban life.
And behind every captured moment, there's a story. What kind? Well, everyone has to create that for themselves. The photo only captures a fleeting moment. But what came before or what followed?
What are the two girls sitting on the stairs like two swallows on a wire talking about? Or the other two, who aren't talking to each other but communicating via mobile phone, perhaps with someone on the other side of the planet? Are they influencers taking photos for Instagram or are they relatives taking pictures just as a keepsake?
Pouliční fotografie je zajímavá disciplína, která zachycuje momenty městského života.
A za každým zachyceným momentem je nějaký příběh. Jaký? Inu, to si musí každý vytvořit sám. Fotka jen zachytí prchavý okamžik. Ale co mu předcházelo nebo co následovalo?
O čem si asi tak povídají dvě dívky, sedící na schodišti jak dvě vlaštovky na drátě? Nebo druhé dvě, které nemluví spolu ale komunikují mobilem, možná s někým na druhé straně planety? Fotí si influencerky fotky na Instagram nebo jsou to příbuzné, co si fotí obrázky jen tak na památku?
A lonely girl waiting for the bus. Is she trying to get somewhere or away from somewhere?
Or the girl in the window, framed just as a frame encloses a picture. She observes life outside on the street from her personal space. Perhaps she is thinking about something, or maybe she just wants to take a moment to rest from work.
We only see scenes. The stories behind them can only be imagined.
Osamocená dívka, která čeká na autobus. Chce se dostat někam nebo naopak odněkud?
Nebo dívka v okně, které ji rámuje tak, jak rám ohraničuje obraz. Sleduje ze svého osobního prostoru život venku na ulici. Možná o něčem přemýšlí, ale možná si jen chce na chvilku odpočinout od práce.
Vidíme jen výjevy. A příběhy k nim si můžeme jen domýšlet.
In every large city, we can find beggars on the streets. Their job is to invoke pity in passersby. But when several of them have the same sign, it creates somewhat of an impression of organization…
This is supposed to be a photoblog; I don't want to make a social document…
V každém velkém městě můžeme najít na ulici i žebráky. Jejich práce je vzbuzovat v kolemjdoucích lítost. Ale když jich několik má stejnou ceduli, vzbuzuje to tak trochu dojem organizace…
Tohle má být fotoblog, nechci dělat sociální dokument…
Almost every time I visit Vienna, I encounter some sort of demonstration. Sometimes it’s doctors and healthcare workers, other times it’s a demonstration for the recognition of some Caucasian republic I’ve never heard of before. This time, there was a gathering at Stephanplatz in support of Israelis kidnapped by Arab terrorists and for their return home.
Téměř pokaždé, když navštívím Vídeň, setkám se s nějakou demonstrací. Jednou jsou to lékaři a zdravotníci, jindy je to demonstrace za uznání nějaké zakavkazské republiky, o které jsem dřív ani neslyšel. Tentokrát bylo na Stephanplatz setkání na podporu Izraelců unesených arabskými teroristy a za jejich návrat domů.
Thank you for reading this far. Another "street report" has come to an end, but it is certainly not the last. Even in a fast-paced world, there are moments worth pausing and observing.
Díky, že jste dočetli až sem. Další „street report“ je u konce, ale určitě není poslední. I v uspěchaném světě existují momenty hodné zastavení a pozorování.
Thank you for taking the time to read this post, if you have any questions, criticisms or suggestions I would appreciate it if you would throw them in the comments box
