I had to dig really deep into the past to figure out the last time I wrote an article for the "Street Report" series so I could keep the numbering straight. And it turns out this is already the eightieth installment.
A summer outfit and bold tattoos — that’s what connects the first three photos in this article.
Musel jsem zajít fakt hluboko do minulosti, abych zjistil, kdy naposledy jsem psal článek do série „Street Report“, abych měl v pořádku číslování. A on je to už osmdesátý díl.
Letní outfit, výrazné tetování. To je to, co spojuje první tři fotky v tomto článku.
What caught my attention about this young woman was how the afternoon sun illuminated her hair. She stood on the corner, right at the edge of shadow and a beam of light that almost backlit her. It lasted only about two or three seconds before she turned, and the effect faded. But I’m glad I managed to capture it, as best as I could.
In the studio, the photographer can play around as they please. Their only limitations are the technical equipment and the patience of the model. Street photography is largely a matter of luck and chance. Sometimes it works out, and other times you find yourself thinking, “Maybe next time…”
U této slečny mě zaujalo to, jak jí odpolední slunce rozzářilo vlasy. Stála na rohu ulice, na rozhraní stínu a paprsku světla, který ji ozařoval téměř v protisvětle. Trvalo to jenom asi dvě nebo tři sekundy, pak se otočila a efekt pominul. Ale já jsem rád, že jsem to v rámci možností stihnul.
V ateliéru si s tím může fotograf hrát podle libosti. Je omezený jen technickou výbavou a trpělivostí modelky. Focení na ulici je z velké části záležitost štěstí a náhody. Buď se to podaří, nebo si řeknete: „Příště…“
When I’m shooting on the street, I try to be discreet and unobtrusive, but at the same time, I don’t really try to hide. In fact, I think a lot of people are aware of my presence. Most of the time, they ignore me; occasionally, we exchange a smile. Throughout my time in street photography, I’ve only encountered a negative reaction once.
And when a photographer meets a fellow photographer, and we both share the same interests, it can only end one way. Neither of us asked where our photos would end up, so that remains a mystery 😊 Later on, I realized I could have mentioned HIVE and shared my contact. Well, there's always next time...
Když fotím na ulici, tak se sice chovám diskrétně a nenápadně, ale na druhou stranu, ani se nějak zvlášť neskrývám. A dokonce si myslím, že velká část těch lidí o mně ví. Většinou mě ignorují, občas si vyměníme úsměv. Vlastně za celou tu dobu, co fotím street, jsem se setkal s odmítavou reakcí jen jednou.
A když se setká fotograf s fotografkou, a oba máme stejné zájmy, tak to může dopadnout jen jedním způsobem.
Ani já, ani ona jsme se neptali, kde naše fotky skončí. Takže to zůstalo tajemstvím 😊 A až dodatečně mě napadlo, že jsem jí mohl říct o HIVE a dát kontakt na mujhive.cz. Tak tedy zase příště…
Thank you for taking the time to read this post, if you have any questions, criticisms or suggestions I would appreciate it if you would throw them in the comments box
