Google translate from Czech:
Whenever he came out lately, he tried to perceive weather changes by all senses. His body felt the warm rays of the sun, his sight looking for the slightest hints of coming spring, and his hearing was perceived by the growing cheerful frogs of birds. He breathed in his nostrils with full sips of pre-air. He sucked the scent of nature and compared it with the scents he had recalled from childhood. Some scents were the same, some were different.
To date, it has been remembered that spring has a wet smell mixed with melting snow, a slightly beginning smell of slowly awakening trees, and a faint smell of heavier scent of just thawing clay in the fields. In the place where he grew up, the spring began slowly. It was often interrupted by the reverberations of the winter but could not be stopped. The scent has been accompanied by his whole life since he was able to perceive and distinguish odors.
It's his perceptions that nobody will take and remember forever. Recently, however, other feelings have come. Everything's faster. Nature wakes up so quickly that some scents can not even stand out. That's why he has the impression that the fragrance of spring is different today than in his childhood.
Everyone has in our minds some odor that we relate to spring. Are you willing to trust?
keř zlatého deště před rozpukem /a bush of golden rain before the break
Kdykoliv poslední dobou vycházel ven, snažil se vnímat změny počasí všemi smysly. Jeho tělo vnímalo hřejivé paprsky slunce, jeho zrak hledal sebemenší náznaky přicházejícího jara a jeho sluch vnímal narůstající veselé štěbetání ptáků. Vdechoval nosem plnými doušky předjarní vzduch. Nasával vůně přírody a porovnával je s vůněmi, které si pamatoval z dětství. Některé vůně byly stejné, některé byly jiné.
Dodnes má zafixováno v paměti, že jaro má mokrou vůni namíchanou tajícím sněhem, lehce začínající vůní pomalu se probouzejících stromů a slabou příměsí těžší vůně právě rozmrzající hlíny na polích. V místě, kde vyrůstal, začínalo jaro pomalu. Častokrát bylo přerušeno dozvuky zimy, ale nedalo se zastavit. Ta vůně ho provází celým jeho dosavadním životem od doby, kdy byl schopen vnímat a rozlišovat vůně.
Jsou to jeho vjemy, které mu nikdo nevezme a bude si je pamatovat navždy. Poslední dobou však přicházejí vjemy jiné. Vše je nějak rychlejší. Příroda se probouzí tak rychle, že některé vůně ani nestihnou vyniknout. Proto má občas dojem, že dnes jsou vůně jara jiné, než v jeho dětství.
Každý máme v paměti nějakou vůni, kterou si vztahujeme k jaru. Jste ochotni se svěřit?