Tu s váma chci posdilet své zážitky z hlavního města a z návštěvy ruin profláknutého Teotihuacánu.
15.12.2018
Čas vyrazit. Ráno mě vyzvedl Alberto. Přítel Anthonia. A představte si, pilot!!
A moc milej :). Dokonce zařídil, abychom seděli spolu a mohla jsem snad skoro poprvé sedět u okýnka.
Krajina nad Chihuahua, vidíte tam tu přehradu z minulého příspěvku?
Mexico City mě svou velikostí až děsilo.
Alberto mi ještě od něj z domu zaplatil taxi, abych se v bezpečí dostala rovnou až k domu Sester. Musím říct, že víc v bezpečí po dobu mého pobytu v Mexico City jsem snad ani být nemohla.
Hřejivá slova na uvítanou
Překrásné řádové sestry z Mexico City, na první pohled by jste to nepoznali. Oblékají se normálně, aby se nedlišovaly (nevzdalovaly) od lidí.
Konečně jsem díky nim sehnala nové brýle, třikrát levnější než v Praze. Aspoň pořádně uvidím koho to stopuju ;).
Místní metro
Úseky v metru čistě pro ženy
TEOTIHUACÁN ruiny, které mě trochu zklamaly.
Musím přiznat, že jsem byla dost překvapená. Místo, o kterém jsem tolik slyšela a vůbec jsem to tam necítila. Mimochodem, opravdu tam nechoďte v neděli. Nával turistů.
Pokud jste místní, máte vstup zdarma, pokud ne, tak něco málo zaplatíte
Moje drahá průvodkyně Araceli. Já po hooodně dlouhý době splavená vedrem.
Barevné předměstí, cestou zpět. Ruiny jsou asi hodinu od města.
Využili jsme, že jsme na severu města a mrkli ještě na známou katedrálu. Cestou hromada lidí.
V katedrále taky!! Nedokážu si představit, jak to tady bylo přímo na svátek Guadalupe.
Katedrála Guadalupe je opravdu působivá, asi nejhezčí oltář, jaký jsem kdy viděla.
V místě za ním je umístěn plášť, na kterém se zjevil obraz Marie Guadalupské. Detaily, které do dnešní doby nemají vysvětlení. Kromě zázraku.
Drobné varhany
Mini kaple
V okolí katedrály. Spadá tam i ta úvodní :).
Pozvání na véču
Večerní oslavný pochod, na začátku motlitba růžence, na konci, mlácení Piňaty.
Další den mě jiná krásná duše Toňita bere do centra města
Hlavní náměstí a pár Vánočních hvězd
Pozvánka na oběd do luxusní restaurace.
Opravdový zážitek. Mimochodem opravdu, když to jde, chodím bez bot. Jede se do 5.patra hotelu.
Tak si tam nakráčím jako hraběnka, nahlásíme se, usadí nás do pohodlných křesel vedle několik gentlemanů v obleku. Poté nás uvedou na terasu restaurace.
Luxusní svačinka, předkrm.
V průběhu předkrmu za mnou přišli s papučema. S pokorným přáním, že respektují můj styl (mé náboženství), abych přijala jejich dárek, že někteří hosté jsou mimo tenhle pohled. S vtipem jsem v nich pokračovala i po městě.
Hlavní chod.
Překrásné kresby na stěnách
Část, která mě nijak nezaujala. Moc aut, moc lidí, moc velké budovy.
Místo, kde se každý fotí, tak my taky.
Nahoře je socha. Okolo studentíci v oblecích a nóbl šatech, oslavující 15 let. Místní zvyklost.
Vyzvednutí pečiva na školní slavnost. Pes hlídá tajnou pekárnu. U nás by hygienou neprošla.
Místní školní třída
Vánoce za rohem
Chcete pravidelně informovat o mých nových článcích?
Tak pojďte dát sledovat mě na nové fcb stránce ;)
Hippie Princess na stopu
Www.facebook.com/nastopu