Google translate from Czech:
His daughter's dog was in his element. Perhaps the morning chill, but rather the dog's needs, made him run from place to place. Every stone, bush and bunch of grass had a message for him, which had been left here since yesterday by natural beings and forest and field animals. The human eye could appear to be chaotic about running the dog, but on a closer look, there was some systematicness.
Ashley (so called the dog) suddenly stopped in his move from message to message. He stood unsteadily in one spot, watching some events in the grass. He even barked in surprise. This was his attention to Ashley's behavior. He slowly approached Ashley to see what caught him.
He saw a rapidly growing pile of dirt in the grass. He held Ashley behind the collar, and both of them waited tensely for what would emerge from the dirt.
It wasn't long before a mole miss, who he had met recently, appeared on top of a mound of fresh clay. With a soft whistle, she dropped out of the pile of dirt into the grass. She turned her head, sniffed toward the pile, and stood for a moment.
"Something is chasing you?" Krtinka asked uncontrollably (so he named it). Krtinka crouched down in the grass.
"Don't worry," he tried to calm down Krtinka and continued, "We've recently met, broke your claw, remember?"
"Is that you?" Krtinka's voice was scared in his head.
"Yes, it's me again."
"Nice to see you," she said in a more calm voice, and continued, "My groom is chasing me. The hare heard that people had Easter, and men and boys chasing their female counterparts with a wand. He probably wants to be modern, so he dug a willow root somewhere and runs for me. Every now and then he climbs up on that pile and wants to spank me. ”
"Your groom? So you will soon be a lady mole,” he responded in surprise to her speech. He put a little thought in his head and continued to talk, "Yes, this habit exists in humans. However, many of them do not remember the original meaning of this habit, so they whisk their girls and women a little more. The original meaning was to stir the stiff body after a long winter and massage the young wicker to give the body fresh spring energy.
"I do not understand human habits and I do not understand my groom that he was so stupid," Krtinka said, then said, "On the other hand, it is true that I have somehow improved after the run and feel better."
Ashley, who was watching their conversation all the time, barked suddenly. The mole crouched in the grass and he looked at the pile of dirt. A few small stones fell from her, and a mole with a piece of root in her mouth appeared on the top. He pawed his paws around him, and it was obvious that daylight wasn't doing well for him. The mole belonged to the family of moles, who partially acquired vision. But this mole was blind and the light irritated him. Only a desire to catch up with his bride got him out.
"Hide!" She called to Mole Krtinka, wary of Ashley. "I'll be with you soon," she added.
“It's time to say goodbye. You are a wise future lady mole and you can surely explain to the mole that he stays with his original habits and does not let anyone wake his head ", saying goodbye to Mole.
“Mole has a hard head, but he likes me, so he'll let you talk. I'm glad we met again. Our fairytale fairy tale will continue. "
The mole waved a paw to say goodbye and kept a watchful eye on Ashley, poking back to the pile of dirt behind her mole.
He waited for Krtinka to hide in the dirt. He stroked Ashley and praised him for his patience and the ease with which he had survived this encounter with moles. He sent the best wishes to the dirt and continued with Ashley in the morning walk.
Pes jeho dcery byl ve svém živlu. Snad ranní chlad, ale spíše psí potřeby, jej nutily pobíhat z místa na místo. Každý kámen, keř i trs trávy, měl pro něj nějakou zprávu, kterou zde od včerejšího večera zanechaly přírodní bytosti a lesní i polní zvěř. Lidskému oku by se pobíhání psa mohlo jevit jako chaotické, ale při bližším pohledu byla znát jistá systematičnost.
Ashley (tak se pes jmenoval) se najednou ve svém pohybu od zprávy ke zprávě zarazil. Nehnutě stál na jednom místě a pozoroval nějaké dění v trávě. Dokonce překvapeně vyštěkl. Tohle Ashleyho chování vzbudilo jeho pozornost. Pomalu se přiblížil k Ashleymu, aby se podíval, co ho tak zaujalo.
Spatřil v trávě rychle rostoucí hromádku hlíny. Přidržel Ashleyho za obojek a oba dva napjatě čekali, co se z hlíny vynoří.
Netrvalo dlouho a na vrcholku kopečku čerstvé hlíny se vynořila krtčí slečna, kterou nedávno potkal. S jemným pískotem se spustila z hromádky hlíny do trávy. Otočila hlavičku, začichala směrem k hromádce a zůstala chvíli stát.
„Něco tě honí?“ vyslal ke Krtince (tak si ji pojmenoval) nehlasnou otázku. Krtinka se přikrčila leknutím v trávě.
„Neboj se“, snažil se Krtinku uklidnit a pokračoval: „ Nedávno jsme se setkali, zlomila sis drápek, pamatuješ?“
„To jsi ty?“ zazněl mu v hlavě ustrašený Krtinčin hlas.
„Ano, to jsem zase já.“
„Ráda tě vidím“, odpověděla o poznání klidnějším hlasem a pokračovala: „Honí mne můj ženich. Od zajíce se doslechl, že lidé mají velikonoce a muži i chlapci prohání své ženské protějšky s proutkem. Asi chce být moderní, tak někde vyhrabal kořínek vrby a běží za mou. Každou chvíli vyleze tam na té na hromádce a bude mi chtít naplácat.“
„Tvůj ženich? Tak to budeš brzy paní krtečková“, reagoval překvapeně na její řeč. Srovnal si v hlavě trochu myšlenky a pokračoval v hovoru: „Ano, tento zvyk u lidí existuje. Mnozí z nich však už nepamatují na původní význam tohoto zvyku a tak své dívky a ženy šlehají proutkem trochu víc. Původní význam byl rozhýbat ztuhlé tělo po dlouhé zimě a masáží mladým proutím dodat tělu svěží jarní energii.“
„Lidské zvyky nechápu a nechápu ani svého ženicha, že se nechal tak zblbnout“, prohlásila Krtinka a hned nato dodala: „Na druhou stranu je pravda, že jsem nějak po tom běhu pookřála a cítím se lépe.“
Ashley, který celou dobu strnule sledoval jejich rozhovor, najednou varovně vyštěkl. Krtinka se přikrčila v trávě a on se podíval na hromádku hlíny. Spadlo z ní pár malých kamínku a na vrcholku se ukázal krtek s kusem kořínku v tlamičce. Hrabal kolem sebe tlapkami a bylo vidět, že mu denní světlo nedělá dobře. Krtinka patřila do rodu krtků, kteří částečně získali zrak. Tenhle krtek byl však slepý a světlo ho dráždilo. Ven ho dostala jen touha dostihnout jeho nevěstu.
„Schovej se!“ zavolala na krtka Krtinka, ostražitě sledující Ashleyho. „Za chvíli budu u tebe“, dodala.
„Je čas se rozloučit. Jsi moudrá budoucí paní krtečková a jistě dokážeš krtkovi vysvětlit, aby zůstal u svých původních zvyků a nedal si nikým motat hlavu“, loučil se Krtinkou.
„Krtek má tvrdou hlavu, ale má mne rád, tak si snad nechá domluvit. Jsem ráda, že jsme se znovu setkali. Naše pohádka o hodném člověku bude mít pokračování.“
Krtinka zamávala tlapkou na rozloučení a stále ostražitě sledující Ashleyho, hrabala se zpět k hromádce hlíny za svým krtkem.
Počkal, až se Krtinka schovala do hlíny. Pohladil Ashleyho a pochválil ho za trpělivost i klid, s jakým přečkal toto setkání s krtky. Vyslal směrem k hromádce hlíny přání všeho nejlepšího a pokračoval s Ashleym v ranní procházce.