V současné době se ale často diskutuje o negativních dopadech cel zavedených administrativou Donalda Trumpa na mezinárodní obchod a vztahy. Některé analýzy však poukazují na to, že v této kritice často chybí zohlednění předchozího stavu obchodních bariér mezi EU a USA. Jako příklad je uváděna reakce představitelů EU, kteří zdůrazňují nesouhlas a připravenost k odvetným krokům, aniž by reflektovali existující cla a regulace uplatňované ze strany EU. Říkají že oni to nezačali.
However, the negative impact of the tariffs introduced by Donald Trump's administration on international trade and relations is often discussed at the moment. However, some analyses point out that this criticism often fails to take into account the previous state of trade barriers between the EU and the US. An example given is the reaction of EU officials, who stress their opposition and readiness to retaliate, without reflecting the existing tariffs and regulations applied by the EU. They say that they did not start it.
Automobilový průmysl:
Dovoz z EU do USA:
Podléhal clu ve výši 2,5 %. K tomu se připočítávala místní prodejní daň (sales tax) placená koncovým zákazníkem, jejíž výše se lišila dle státu (obvykle do 10 %). DPH se na federální úrovni neuplatňovalo. USA totiž tuto daň nezná
Dovoz z USA do EU:
Čelil clu ve výši 10 %. Navíc byla účtována DPH (sazby dosahovaly až 27 %), která se vypočítávala z ceny zboží navýšené o clo. K tomu se přidávaly další regulační poplatky.
Tyto výrazné rozdíly v celním a daňovém zatížení jsou uváděny jako jeden z hlavních důvodů, proč je na evropském trhu relativně málo automobilů amerických značek (mnoho modelů značky Ford prodávaných v EU se vyrábí přímo v Evropě), zatímco evropské značky jako Audi nebo BMW jsou v USA běžně dostupné. Jako ilustrace cenových rozdílů může posloužit příklad modelu Subaru Outback, jehož cena v USA byla přibližně 650 tisíc Kč, zatímco v ČR přesahovala 1,2 milionu Kč, což představuje téměř dvojnásobek. I po odečtení DPH byl rozdíl stále více než třetinový, což je přičítáno clům a evropským regulacím.
Automotive:
EU imports into the US:
Subject to a 2.5% duty, plus a local sales tax paid by the end customer, which varied by state (usually up to 10%). VAT was not applied at the federal level. The U.S. does not have such a tax
Imports from the US into the EU:
Faced a duty of 10%. In addition, VAT was charged (rates as high as 27%), which was calculated on the price of the goods plus customs duties. To this were added other regulatory fees.
These significant differences in customs and tax burdens are cited as one of the main reasons why relatively few US-brand cars are available on the European market (many Ford models sold in the EU are made in Europe), while European brands such as Audi and BMW are widely available in the US. As an illustration of the price differences, consider the example of the Subaru Outback, whose price in the US was approximately CZK 650,000, while in the Czech Republic it was over CZK 1.2 million, almost double. Even after deducting VAT, the difference was still more than a third, which is attributed to customs duties and European regulations.
Zemědělské výrobky a potraviny:
Dovoz z EU do USA:
Cla se pohybovala většinou mezi 2-5 % podle druhu produktu (např. u lihovin 10 %). DPH se neuplatňovalo, pouze koncová prodejní daň. Existovaly také specifické americké normy (např. pro nepasterizované mléčné výrobky)
Dovoz z USA do EU:
Uplatňovala se cla v rozmezí 10-50 %, DPH ve výši 15-27 % a rozsáhlé regulační bariéry, které fakticky znemožňovaly dovoz mnoha amerických potravinářských produktů.
Z tohoto srovnání vyplývá, že evropská cla a regulační překážky byly v řadě případů výrazně vyšší než ty americké, a to ještě před Trumpovými opatřeními. Tvrdí se proto, že EU měla již dříve nastavené protekcionistické mechanismy. Kroky Donalda Trumpa jsou v tomto světle interpretovány jako snaha o vyrovnání obchodních podmínek, i když i po jejich zavedení mohly americké bariéry (při započtení DPH v EU) zůstat celkově nižší.
Agricultural products and food:
Imports from the EU to the USA:
Duties were mostly between 2-5% depending on the type of product (e.g. 10% for spirits). VAT was not applied, only the final sales tax. There were also specific US standards (e.g. for unpasteurised dairy products)
Imports from the US to the EU:
Tariffs ranging from 10-50%, VAT of 15-27% and extensive regulatory barriers were applied, effectively preventing the import of many US food products.
This comparison shows that European tariffs and regulatory barriers were in many cases significantly higher than US ones, even before Trump's measures. It is therefore argued that the EU already had protectionist mechanisms in place. In this light, Donald Trump's actions are interpreted as an attempt to level the playing field, even though even after their introduction, US barriers (including EU VAT) may have remained lower overall.
Situaci dále ovlivňuje obchodní bilance:
EU vyváží do USA mnohem víc zboří (cca 510 miliard eur) než USA do EU (cca 353 miliard eur). Pokud by velikost obchodu zůstala po zavedení cel stejná (což se dá předpokládat, cla obchod obvykle snižují), USA by na clech vybraly podstatně více než EU (rozdíl by mohl činit až 39 miliard eur ročně ve prospěch USA).
Hlavním cílem Trumpovy administrativy, vedle cel, bylo podle této analýzy přimět k přesunu výroby zpět do USA, k čemuž měly přesvědčit i deregulace a daňové úlevy. Zvýšení cen dováženého zboží (např. evropských aut) mělo motivovat americké spotřebitele k nákupu domácích alternativ (např. Ford).
The situation is further affected by the trade balance:
The EU exports much more goods to the US (approx. EUR 510 billion) than the US exports to the EU (approx. EUR 353 billion). If the size of trade remained the same after the introduction of tariffs (which is to be expected, tariffs usually reduce trade), the US would collect considerably more in tariffs than the EU (the difference could be as much as €39 billion a year in favour of the US).
The main objective of the Trump administration, besides tariffs, was, according to this analysis, to induce manufacturing to move back to the US, which should have been encouraged by deregulation and tax breaks. The increase in the price of imported goods (e.g. European cars) was intended to encourage US consumers to buy domestic alternatives (e.g. Ford).
Prezentace těchto faktů a srovnání obchodních podmínek může být vnímána jako diskutabilní a kontroverzní, i když jejím záměrem je pouze popis existující situace a toho, co je příčinou možného obchodního sporu
The presentation of these facts and the comparison of trade conditions can be perceived as questionable and controversial, even if it is only intended to describe the existing situation and what is causing a possible trade dispute
Na závěr bych chtěl uvést, že za březen 2025 americká ekonomika vytvořila cca 228 000 nových pracovních míst. Očekávání bylo 148 000. To je o 80 000 tisíc nových pracovních pozic víc. Můj předpoklad je, že je to důsledek jednak toho, že mnohé i evropské firmy přesouvají svou činnost do USA, kde je nebrzdí nesmyslné omezující předpisy EU a drahé vstupy. Tak to může být i důsledek vracejících se firem ze zahraničí zpět do USA
Zdroje jsou čerpány z veřejně dostupných informací na internetu a také z vlastních zkušeností.
Finally, I would like to note that for March 2025, the US economy created about 228,000 new jobs. The expectation was 148 000. That is 80 000 000 more jobs. My assumption is that this is due, firstly, to the fact that many European companies are also moving their operations to the US, where they are not hampered by the EU's nonsensical restrictive regulations and expensive entry fees. So it may also be a consequence of companies returning from abroad back to the U.S.
Sources are drawn from publicly available information on the internet and from my own experience.
Přeloženo pomocí DeepL Translate
Translated by DeepL Translate