Dnes už moc nečtu. To ten internet...
Dříve jsem četl mnohem více. Chodil jsem do knihovny a půjčoval si tak 4 až 6 knížek na měsíc.
V knihovně jsem miloval oddělení naučné literatury, knížky technické, o rostlinách, historii a různé turistické průvodce a regionální literaturu. Občas jsem dokonce zabrousil i do psychologie či esoteriky, ale to jen opravdu málo.
Z beletrie jsem měl rád májovky a verneovky, asi jako skoro každý kluk, sem tam i nějakou sci-fi.
Mám rád knížky Oty Pavla, jeho melancholické, poetické povídky a lidské příběhy o řece a osudech lidí kolem ní.
Jak jsem potkal ryby, Fialový poustevník, Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců. Krásné jsou i filmy natočené podle jeho povídek.
Zaujaly mě i jeho sportovní povídky, třeba Dukla mezi mrakodrapy.
Jako kluk jsem miloval i humorné knížky Vojtěcha Steklače, jeho kluci Bořík a spol. jsou nezapomenutelní.
Oslovila mě i tvorba starého autora Sokola-Tůmy, jeho román Na šachtě je excelentní.
Líbil se mi i K. Čapek. Krakatit, Válka s mloky...
Nebo Hašek. Švejk či jeho skvělé humorné povídky. Mohl bych jmenovat ještě hezkou řádku různých autorů.
A nesmím samozřejmě zapomenout na knihu knih, Bibli. Samotný její název znamená knihu... Věčný zdroj moudrosti a inspirace.
Knížky mám moc rád a doufám, že taky nějakou někdy vydám.
Mějte hezký víkend, milí přátelé ;-)
