Všichni něco sdílíme. Každopádně nejvíc sdílíme naše místo k životu, naši Zemi. Dokud nebudeme běžně pobývat třeba na Marsu, zůstane Země jediným místem, kde trávíme náš život.
Na naší planetě se projevují nešvary sdílení. Je to nás všech a nikomu to nepatří. Takže se o to nestaráme. Jen se to použije, případně poškodí a rychle předá dalšímu.
Jako u sdílených kol. Na konci sezóny už jsem jezdil na troskách, které už začínaly být nebezpečné. Poškozené kryty řetězu, utrhané odrazky, zlobící přehazovačka.
Ano, od odstraňování závad na sdílených kolech jsou tu opraváři. Ale byli asi na dovolené. Anebo jim nikdo předchozí závady nenahlásil.
Naše planeta má asi taky opraváře na dovolené. A snad nebo žádní nejsou? Uživatelé jí ničí více než se zvládá opravit?
Opraváři Země jsme my sami. Snažme se planetě pomáhat. A když ne pomáhat, tak alespoň neškodit.
Bude totiž sdílená ještě hodně, hodně dlouho…