Czech version
1.den - Istanbul
A tak je to tady, Istanbul bejby a stal jsem se podezřelým. Prý proto, že jsem se rozhodl jet do Igdiru. To je kousek od nežádaných a problémových států. Přichází výslech! Výsledek? Propuštěn :-) A já následně potkám Rusky v metru. Díky moc holkám, že se mnou strávili celý den ;) V Turecku je krásně odlišná kultura, mladí muži se zdraví, přičemž se i políbí na tvář... :-) A opět si se mnou chce někdo povídat. Chuť toho Tureckého čaje mě ... jak to jen popsat... slyším racky, Istanbul probouzí spousty starých a krásných vzpomínek...
English version
Day 1 - Istanbul
And so it is here, Istanbul baby and I became suspicious. All happened, because I decided to go into Igdir. That's close to unwanted and troubled states. Interrogation comes! Result? Released :-) And then I met Russian girls in the subway. Thanks so much to the girls that they spent all day with me;) There is a beautiful and different culture in Turkey. When the young men says hello to each other, they kissing their cheeks ... :-) And someone wants to talk to me again. The taste of that Turkish tea ... how to describe it ... I hear seaqull, Istanbul wakes up a lot of old and beautiful memories ...
Czech version
2. den- odleť od Igdiru a najdi Tomíka
Po dvou hodinách spánku na Istanbulském letišti letím do Igdiru, který leží kousek od Hranic s Íránem. Z něho pak do Agei a nakonec zjistím, že Tomík nabíjí tuktuk na půl cesty v Taslicay... Beru tedy stopa a dorážím zpět do oné vesnice. Po cestě mě úplně cizí lidé hostí čajem... Jsem na místě, objímá mě s pláčem. Nevěří tomu další hodinu. V první minutě našeho rozhovoru se skláním pro řízek mezi krajíci chleba od mojí mámy. Vezu taky klobásky a sýry. Opravy vozítka trvají až do pozdního večera. Lidé se sjíždí a zajímají se, oč vlastně jde. Byli jsme pozváni na večeři k pánovi do jeho restaurace. Také nám nabídl přespání v jeho kuchyni na zemi. Nakonec však spíme v přírodě.
English version
Day 2 - fly to Igdir and find Thomas
After two hours of sleeping at Istanbul Airport, I am travelling to Igdir, situated short distance from Iranian border. From there I am moving to Agei, and finally I detected that Tomík is charging battery of tuktuk on a half-way to Taslicay ... I'm hitchhiking and arriving back in that village. Along the way, strangers hosts me with a tea ...I'm on place. Tomík is hugging me with crying. He doesn’t believe that I am there with him. Maybe for all next hour. In the first minute of our conversation, I gave him chop between the slices of bread from my mom. I also brought sausages and cheese. Mechanic and Tomík repairs machine until late evening. People from village are interested who we are and what we are doing. We were invited to dinner at the restaurant. Owner of restaurant also offered us sleeping in his kitchen on the ground. But at the end we sleep in nature.
Czech version
3. den- Agri
V plánu je se dostat do 180 km vzdáleného města. My to však dokázali pouze do Agri- 33 km. Já odjíždím na kole pro náhradní díl- namísto toho dostávám čaj, doner, kolu a to vše zdarma :-D Vracím se zpět s nějakým opravářem na štangli a ten následně jede do města s Tomíkem. Dávám chvíli chill ve vedru. Když Tomík opravuje tuktuk, tak se k němu lidi sbíhají jak Ewokové v 6. epizodě Star Wars k C3PO.
English version
Day 3- Agri
The plan is reach the city 180 km far away. We made it only into Agri - distance 33 km. I'm taking bike and leaving for a substitute part- instead I get tea, doner kebab and cola. All free :-D I'm going back with a mechanic who then goes to the town with Tomík. I have a chill for a while. When Tomík fixes a tuktuk, people come together like Ewokes in the 6th episode of Star Wars to C3PO.
Czech version
4. den- Horasan
Budíme se na skládce. Nestačím se divit, kde jsme si to za tmy zvládli postavit stan. Pneumatiky a odpadky jsou kolem nás. Tomík je děsně špinavej a hrabe se v motoru. Zase to nejede. Ten zapeklitý karburátor je v háji. Domlouváme dodávku a chceme jet do většího města Horasan. Borci si naivně myslí, že ten tuktuk vytáhneme nahoru v rukách. Ve městě je zmatek, prezidentské volby se blíží... Tuktuk chtějí vyložit do hromady štěrku :-D Když se Vás podesáté za den někdo zeptá odkud jste, odpovíte pouze že Afrika, Madakaskar a oni Vám uvěří. Nakonec končíme v dílně a máme spousty srandy s místními. Ke spánku se uchylujeme v opuštěné garáži.
English version
Day 4- Horasan
We woke up on rubbish dump. I'm surprised where we managed to build a tent in the dark. Tires and rubbish are around us. Tomík is terribly dirty and he's checking the engine. It does not work again. That tough carburetor is shitting again. We get a van and we wanna get to the bigger town of Horasan. Guys naively think we'll pull the tuktuk up in our hands on the van. There is confusion in the city, the presidential election is coming ... If someone is asking you ten times per day where are you from, you only answer Africa, Madakaskar and they believe you. At the end of day we are with another mechanics and we have lot of fun with the local people. We sleep in a deserted garage.
Czech version
5. den- Erzurum
Ráno nás probouzí náš nový kamarád. Zaspali jsme na snídani, kam jsme zvaní. Spolu s jeho otcem a ostatními kolegy a přáteli jíme burek a housku s olivami. Zapíjíme to Tureckým čajem. Oni snad vypijí za den 20 čajů s minimálně 40 kostkami cukru. Taky je tu hodně diabetiků. Otec mechanika si postěžuje na bolavé nohy a my se přesouváme do města najít látku na novou vlajku. Bohužel při převozu tuktuku se urvala a uletěla. Jedeme směr Erzurum. To je necelých 80 km. Snad to žihadlo dokáže- mele z posledního. Máme couchsurf a Tomík je prý blond. Pojďme zkusit sbalit ty holky! A proč? Tomík řekl Čokuzel jedné ze servírek na kávu. To se však neříká pouze když je něco dobré, ale také krásné. Tak se servírka uculila a my šli ze srandy balit slečny... Právě jsme na couchsurfu a Tomik se sprchuje. Já čekám na dva Turky, kteří nás hostí... Den končíme večeří a Raki. Směšné je, že díky tomu, že náš hostitel prodá svůj Iphone, může koupit kolo a jet na něm do Kazachstánu. Vše je o prioritách.
English version
Day 5- Erzurum
In the morning our new friend woke up us. We slept for the breakfast where we were invited. Together with his father and other colleagues and friends, we eat burek and roll with olives. We drink Turkish tea. They probably drink 20 teas per day with 40 sugar cubes. There is many diabetics. Father of mechanic complains about his aching legs and we are moving into city to find a fabric on a new flag. Unfortunately, when the tuktuk was transported, we lost a flag. We are heading to city Erzurum. That's less than 80 km. We hope machine will make it! We have a couchsurf and Tomík is for turkish people blond. Let's try to date with these girls! And why? Tommy said “Cokuzel” to one of waitress for a coffe. We say it to turkish, when something taste well, but it also mean beautiful. So the waitress smiled and we were going to date with the ladies ... We're on the couchsurf and Tomik is showering. I'm waiting for two Turkish to host us .... We finish a day with the dinner and Raki. Funny part is, when our host says he will sell his Iphone. If he will do it, he can buy a bike and ride into Kazakhstan. Everything is about priorities.
Pro aktuální dění sleduj (watch) instagram and facebook Tomík na cestách a nebo můj instagram adam_truestories