Czech version
6. den- dlouhá noc v Erzurum
Směr nádraží a poslání tuktuku do Istanbulu? Stále neví. Pořád se však porouchává. Při cestě jsem oslovil slečnu- její jméno je Esma. Slečno kudy na vlak? Tomík se hned přidává a říká, že jsme fotbalisti a jdeme naproti našemu týmu- Milan Baroš Istanbul ;-D Večer budeme mít stream. Strávil jsem hezké odpoledne s Esmou a Tomíkem. Koupila mi baklava a sütlaç. Pomohla nám vyřešit problém s vlakem- nejdříve však Ankara a musíme tam být současně s tuktukem. Já chci však na Nemrut... Jak to vyřešíme? Navečer jdu s Esmou a její kamarádkou k našim hostitelům. Tomík se blíží ke mě, otevírá ruce a pláče. Tyjo on mu snad někdo tuktuk ukradl? ... Já jsem strýčkem! Objímá mě. Připojení na stream je slabé, končíme jej předčasně. Talha (hostitel z couchsurfu) se nám připletl do záběru a všem na streamu řekne jdi do piče 😅 No naučili jsme ho dvě věty. Jdi do piče a krásné kozy! Pak nám poradí, že bysme měli na nádraží udělat tuktuk handjob... Chtěl tím říci, že ho musíme naložit vlastnoručně. Není ta angličtina krásná? :-D V domě jíme Íránské datle. U toho připíjíme slivovicí. Je to paradox říkají. Jíte tradiční muslimské jídlo a pijete u toho alkohol. Což muslimové nedělají. Máme hodně konverzace ohledně náboženství. Později jsou známy výsledky prezidentských voleb- všichni lidé vyjíždí do ulic, slaví a troubí. Já si vzpomenu na našeho Miloše a pousměji se. Červené trenky... Při návratu domů nás obklíčí smečka asi patnácti divokých psů. Tomáš s Utstalhou se chytnou za ruce a já utíkám pryč. My však končíme tancem v obývacím pokoji...
English version
Day 6- long night in Erzerum
We are going in direction main train station and we wanna get information how to send tuktuk into Istanbul? He still does not know. But it breaks down almost everytime. On the way I asked the Miss - her name is Esma. I say: “ Miss how to get on the train?” Tomik immediately joined and says: “We are footballers and we are going for our team - Milan Baroš Istanbul” ;-D We will have online stream in the evening. I spent a nice afternoon with Esma and Tomik. She bought me baklava and sütlaç. She helped us solve the problem with the train - first of all we need to get into Ankara and we have to be there with the tuktuk. But I wanna see Nemrut ... How to solve it? I'm coming with Esma and her friend to our hosts tonight. Tomik is going close to me with opened hands and he is crying. Did somebody steal his tuktuk? ... I'm an uncle! He is hugging me. Stream connection is weak, we finish it earlier. Talha (couchsurf host) tells everyone in the stream “go fuck yourself” (in czech language) 😅 We learned him two sentences in czech language. Go fuck yourselfand beautiful boobs! Then he advises us that we should make a tuktuk handjobs at the station ... He wanted to say that we had to do it manually. Is not English beautiful? :-D We eat Iranian dates in the house and we drink slivovice. It's a paradox they saying. Eat traditional Muslim food and drink alcohol. Which mostly Muslims don’t do. We have a lot of conversation about religion. Later, the results of the presidential election are known - all people are going to the streets and celebrating. I remember our president Miloš and smile. Red shorts ... When we return home, fifteen wild dogs surrounds us. Tomas and Utstalha are holding their hands and I'm running away. But we end a day by dancing in the living room ...
Czech version
7. den- Erzurum a výroba nové vlajky
Po dlouhé noci si dáváme společnou snídani u našich hostitelů. S Tomíkem jdeme nechat vytisknout reklamy sponzorů na tuktuk, jelikož mají lecos za sebou a koupit látku. Nemá to tu vůbec lehké chlapec. Jen pro představu- vyřešit vše kolem samolepek zabralo tak 5 hodin času. Hold cizí země a ty nevíš, jak to tady chodí ;-) Odpoledne jdu ven s Esmou a šijeme vlajku. Bere mě na luxusní Cag kebap a seznamuje s kamarádkou Edou. Holky mě nenechají nic platit a my dokončujeme vlajku až do druhé hodiny ranní. Esma mě mezitím učí Turecky.
English version
Day 7- Erzurum and generation of new flag
After a long night we have a common breakfast at our hosts. Tom and me are going to print sponsor advertisiments on the tuktuk because they are in bad condition and buy fabric. There is nothing going in easy way. Just for example- to solve everything around the sticker took 5 hours. We are foreigners in this country and we don’t know how it goes here ;-) In the afternoon I’m going outside with Esma and we are making new flag. She takes me on a luxury Cak kebap and we meets her friend Eda. The girls don’t let me pay anything and we finish the flag until the second hour of the morning. Meanwhile Esma teaches me Turkish.
Czech version
8. den- konečně to pořádně jede!
Ráno jedeš z města Erzurum pryč, zastavíš se v autodílně pro šroubovák co nám ukradli děti, když si hráli v zaparkovaném tuktuku a taky najít tyčku na vlajku. Odběhneš ji hledat a mezitím ti tam Turci pověsí svoji obrovskou vlajku! Proč ne! :-D Používám slovníček od Esmy- Gak bir beslik- give me five. Od té chvíle kam přijedeme, tam si s Turky plácneme a získáváme si jejich pozornost ještě více. Je- li to ještě vůbec možné. Dnes jsme ujeli 140 km za den, což je více, než za celou dobu co jsem tady. Rozhodli jsme se, že si večer uděláme parádní hostinu! Táborák! V obchodě vybírám maso. “Which kind of meat is it?” Nerozumí! Tak dělám béé, méé, bůů a pak chrochro. To jsem trošku nedal :-D Muslimové přece vepřové nejedí! No takže ze mě chytli takový záchvat smíchu, že to ani možné nebylo. Navečer jsme našli nádherné místo ke spaní poblíž řeky s možností tábořit, s pitnou vodou a záchody. Jaký to luxus!
English version
Day 8- ride like a prick
In the morning you leave Erzurum, stop in the car kit for a screwdriver that children stole, when they played in a parked tuktuk and also I wanna found a stick for the flag. You will go to search for it and in the meantime, the Turkish people hangs their own huge flag on tuktuk! Why not! :-D I use a dictionary that Esma made for me-Gak bir beslik (give me five). From that moment almost everywhere we come, we get their attention even more than untill now. If is it still possible. Today we have reached distance of 140 km, which is more than all the time I'm here. We decided to make a great dinner tonight! Bonfire! I pick meat at the store. "What kind of meat is it?" He does not understand! So I make noises- bee, mee, buu and then chrochro. But Muslims do not eat pork! Well, so they were laughing to me minimally five minutes. In the evening we found a wonderful place to sleep near the river with the possibility of camping, drinking water and toilet. Such a luxury!
Czech version
9. den- opouštím Tomíka
Ráno vstávačka v šest, já to nedávám a Tomík mě budí v sedm. Mezitím pro svě fanoušky natáčí video. Pak už jen nafotíme reklamu pro sponzora a můžeme jet do města Erzincan. I přesto, že se tuktuk neustále porouchává se Tomík rozhoduje pokračovat v cestě dále a neposílat ho vlakem do Istanbulu. Jelikož chci navštívit horu Nemrut, údolí Kappadokie a Tomík by rád na konci července byl doma, rozdělujeme se. Potkáme se pravděpodobně v Istanbulu. Tuktuk odjíždí a v dáli už jen plápolají vlaječky. Já beru stopa a jedu na autobusové nádraží. Jo a píšu Esmě, jestli nechce na výlet. Souhlasí, bere si volno v práci a my asi pojedeme busem směr Adiyaman. Mezitím má Tomík online stream na Instagramu. Tuktuk se porouchal v jedné vesnici a má k pomoci traktoristu. Prý mu snad i nabídl svoji ženu ;-D Esma mi později v autobuse vysvětluje, že Muslimové nejedí vepřové proto, že jim náboženstvi říká, aby nejedli prasata, jelikož jedí vlastní hovna. Následně se ptá, kdy naposledy jsem měl vepřové ;-D
English version
Day 9- I am leaving Thomas
We wanna get up at six o’clock. I'm tired and Thomas wakes me up at seven. Meanwhile, he was making a video for his fans. After that we make few shoot for the sponsor and we can go to Erzincan. Despite the fact that tuktuk is constantly failing, Tomík decides to continue travel by tuktuk and don’t send him by train to Istanbul. Because I want to visit Mount Nemrut, the Kappadokie valley and Tomík would like to be at home at the end of July, we divide. We will probably meet in Istanbul. The Tuktuk leaves and the flags are just flying. I'm hitchhiking and later I arriving at bus station. Yeah, and I'm writing Esma if she wanna have a trip. She agrees, taking vacation and we'll probably go by bus to Adiyaman. Meanwhile, Tomik has online stream on Instagram. Tuktuk broke down in one village and one man helps him with a tractor. Thomas says he offered him his wife ;-D I told Esma my story with pork. She told me the reason why muslims do not eat pork, it is because their religion tells them do not eat pigs, because they eat their own shit. Later she is asking me when I last ate a pork ;-D
Czech version
10. den- směr hora Nemrut
Jedeme busem od 21:15 a teď je cca 8 hodin ráno. Za chvíli jsme v Adiyamanu, z něj musíme jet do do vesnice Kahta, kde změníme autobusovou linku do vesnice Nemrut. Následně nás má čekat 10 km dlouhý výšlap. V autobuse nám pomáhá Mithat. Starší pán, který pro nás domlouvá hostel. Taky nám zařídí místní odvoz až do vesnice Nemrut. Kdysi se prý znal s někým z České republiky. Dokonce druhý den volal, že by nás provedl Adiyamanem. To už jsme však jeli vstříc dalšímu dobrodružství. Esma mi mimojiné řekla, že můžeme spát v Mešitě. Kdokoliv v ní může spát. Dobrá informace do budoucna. Byla trochu nervózní, jelikož jsme byli na území Kurdů a ti mezi sebou mluvili svým vlastním jazykem, kterému nerozuměla. Po příjezdu se ubytujeme a vyrážíme. Neujdeme ani kilometr a zastaví nám v autě muž jménem Bekir se synovcem Mehmetem. A tak nás vozí po okolních místech a poté jedeme přímo na horu Nemrut. Udělali si výlet z Istanbulu, kde bydlí. Pod horou si ještě dáme kávu, čteme si vzájemně budoucnost z kávového lógru. Po cestě ještě tahám nějakou paní do kopce. Připomněla mi reportáž z Novy- Bába pod kořenem. Když jsem byl před dvěmi lety s bývalou přítelkyní v Turecku, chtěl jsem se tady podívat. Splnil jsem si tedy sen a já pozoruji západ slunce. Přitom přemýšlím kolik věcí se od té doby změnilo a z telefonu mi hraje Jon Hopkins, song Feel First Life.
English version
Day 10- go to mount Nemrut
Our bus started at 21:15 and now it's about 8 o'clock in the morning. We are almost in Adiyaman and than we have to go to the village of Kahta, where we change the bus line to the village of Nemrut. Then we will have 10 km long hike. Mithat, older man helps us in the bus. He also managed a great price in hostel for us and local transport to the village of Nemrut. He once knew someone from the Czech Republic. Even the next day he called us if we wanna show Adiyaman. But we have already met another adventure. Esma told me if we will need, we can sleep in the Mosque. Anyone can sleep there. Good information, maybe we will use it in the future with Thomas. She was a little nervous, because we were in the location where lived Kurds, and they spoke to each other in their own language, which she didn’t understand. Upon arrival, we choose a room and go on mount. We didn’t pass a mile and stopped a man in car named Bekir with his nephew Mehmet. We joined him and we explore surroundings by car. Later we go on mount Nemrut. They made a trip from Istanbul where they live. Under the mountain we have coffee and we read the future from the coffee. On the road on top me and Esma helps a lady. She reminded me reportage on televidion Nova- Grandma below the root. When I was two years ago with a former girlfriend in Turkey, I wanted get on Nemrut. So I made my dream come true and I'm watching the sunset. I am thinking how my life changed since then and listening Jon Hopkins, the song Feel First Life.
Pro aktuální dění sleduj (watch) instagram tomiknacestach or adam_truestories and facebook Tomík na cestách