Ahoj všem, dnes už sedím pěkně doma, vzpomínám co jsem zažil a Tomík si tetuje tuktuk na své pozadí někde v Bratislavě. Tak pojďme zavzpomínat na poslední 4 dny tohoto skvělýho tripu.
Hello everyone, I'm sitting at home right now, I remember what I've experienced and Tomík is tattooing tuktuk on his background somewhere in Bratislava. So let's remember the last 4 days of the trip.
Czech version
21. den- Texaský masakr motorovou pilou
Kolem třetí ráno někdo chodil kolem stanu a hrál si s tuktukem. Co chtěl? To už se asi nikdy nedozvíme. Každopádně nejede a tak ho tlačíme k Tichomírovi do dílny. Věřili jsme ve skvělou opravu, nedopadlo to však dle našich představ.
Pokračovali jsme dále, dokud jsme nezastavili poblíž města Sliven. Zde se dáváme do řeči s Dikem. Muž zavalité postavy, bez trika s velkým zlatým křížem na krku. Zvláštně se na nás dívá. V jeho domě/ restauraci jsou podivíni. Pasák ovcí černý jak bota nás propichuje svým pohledem, zvláštně zapáchající servírka nabízející kafe s kozím mlékem, žena malující Mimoně na květináče a mezi touto absurditou plnou hemžících se much žije malá holčička. A tak jsem si vzpomněl na film Texaský masakr motorovou pilou.
English version
Day 21- The Texas Chainsaw Massacre
Around the third morning somebody walked around the tent and played with a tuktuk. What did he want? We will never know. Anyway tuktuk us not wirking and we push him to Tichomir's carshop. We believed in a great repair, but it didn’t happened.
We continued our journey and then we stopped near Sliven. There we started conversation with Dik. A man of tough figures without a t- shirt with a large golden cross on his neck. He's looking at us so seriously. In his house / restaurant are strange people. The shepherd, a strangely smelly waitress serving coffee with goat's milk, a woman painting Minions on flowerpots, and a little girl lives among this absurdity full of swarming flies. And so I remembered the movie Texas Massacre by a chainsaw.
Czech version
22. den- poslední den s Tomíkem
Nakonec však není vše jak na první pohled vypadá. Diko je dědeček oné malé slečny, mají hned za domem menší statek a tenhle v pohodě pán nám maximálně pomáhá. Když se nám přes noc nenabila autobaterie ze sítě, jelikož nám nefunguje alternátor, vyměnil s námi jeho baterii nabitou z auta, za tu naši vybitou.
Pokračujeme dále, a naše cílová rovinka je ve městečku Kazanlak. Čeká nás poslední společný online stream, spaní v apartmánu a dechberoucí loučení. “Tak teda čus kámo” :-D
English version
Day 22- last day with Tommy
In the end it is not everything as at first glance. Diko is the grandfather of that little lady, they have a small farm right behind the house, and this gentleman gladly helps us. When the car battery was not charged overnight, because the alternator did not work, he exchanged his loaded one with us for our exhausted.
We continue on, and our target is in Kazanlak. We made last online stream together. We slept in the apartment and our good-bye was breathtaking. "See you soon buddy" :-D
Czech version
23. den- Sofia
Ranní bus do Sofie. V půl šesté v něm už sedím. Zvláštní, že autobusy nejezdí na čas, ale zpravidla dojíždí dříve. Sofie mě moc nebaví. Je to asi tím, že mám rád velké kulturní rozdíly a jsem zamilovanej do Asie. Hezký ale je, že mi město ukazuje jedna dívka jménem Alba- Pokémon z Tinderu... ;-)
English version
Day 23- Sofia
Morning bus to Sofia. At half past six o'clock I'm sitting there. Particularly, buses do not travel on time but usually commute earlier. Sofia wasn’t very much interesting. It's probably because I like great cultural differences and I'm in love with Asia. But the nice one is that the city shows me a girl named Alba-Pokémon from Tinder ... ;-)
Czech version
24. den- odlet domů
No co Vám budu povídat. Šíleně jsem se už těšil domů. Po přespání v hostelu se sbalím a chystám se směr letiště. Jak já miluji tu naši malou rodnou zemi. Máme se u nás krásně, tak snad si to všichni uvědomují... :-)))))
English version
Day 24- go home
Well, what I will tell you. I couldn’t wait my home. After I slept in the hostel I pack up my stuff and I'm going to the airport. How I love our little country. We have wonderful life in our country, I hope everyone knows it ... :-)))))
Czech version
Nezapomeňte, že se v Bulharsku na ano hlavou kývá jako u nás ne a naopak. Děti to už ale přeučují na naše zvyklosti. No a jinak rok je godina, takže když Vám někdo poví počkejte godinu, víte že se chvíli načekáte... ;-)
To je už vše z mého best tripu... a víte co? Každý další výlet je nejlepší :-)))) Proč? Protože je nový a obohacuje mě o nové zážitky a zkušenosti...
English version
Do not forget that in Bulgaria, if you wanna say yes by moving your head it is like no and oposite- no is like yes. But children are learning about our habits, so they do it in normal way. :))))
That's all from my best trip ... and you know what? Every other trip is the best :-)))) Why? Because it is new and enriches me with new experiences...
Pro aktuální dění sleduj (watch) instagram tomiknacestach or adam_truestories and facebook Tomík na cestách