Den 11:
Ráno jsem nechal doschnout vyprané prádlo a vyrazil s plánem dojet do městečka Tskaltubo, najíst místo, kde v lázních relaxoval Stalin (bohužel asi nejslavnější gruzínec všech dob) a další sovětští lídři, jako třeba Chruščov.
Cestou za pátráním po maršutce jsem se šel projít přes místní trh. Je to úžasné místo plné prolínajících se vůní, barev a chutí. Nevím proč, ale koupil jsem si sypaný čaj 🤔 a k snídani sýr a meruňky, protože sýry a ovoce tu mají dokonalé! Opakoval bych se stále a stále.
Jakmile jsem do městečka přijel, spatřil jsem ukazatele Tourist information, šel jsem tím směrem, ale infocentrum buď zrušili, nebo ještě nepostavili, nic tam nebylo. Cestou zpět jsem se vydal prozkoumat obrovský a opuštěný lázeňský dům, kterých jsou tu desítky. Přiznám se, měl jsem trochu strach, ale adrenalin a zvědavost ho překonali a já dům prolezl a nafotil. V mobilu jsem měl fotografie přímo místa, kde se Stalin scházel s kolegy ale neměl jsem ji ani komu ukázat, protože město je opravdu opuštěné. V poledním parnu jsem si lehl na lavičku v parku a na chvilku si zdříml, abych pak pokračoval v pátrání. 😬🤗
Park je obrovský a po asi dalších 2 hodinách, co jsem ho procházel jsem našel policisty, kteří mi ukázali směr, kde bych měl hledat. Šel jsem směrem, co mi poradili a došel jsem až k fungující lázeňské budově, kde bylo živo, lidé v župáncích, stánky s medem a oblečením.. Šel jsem dovnitř pro radu, kam dál.. Dívka na recepci se mě zeptala, odkud fotografii mám, ukázal jsem jí odkaz na web. Řekla mi jen pojďte za mnou a po asi 150 metrech, kdy jsme procházeli budovou jsme došli na právě ono místo. 😮😊 Slečna jen řekla, že je poničené, ale že tam můžu být jak dlouho chci. Položil jsem si batoh na kožené křeslo, slečna mi řekla, že na něm také Stalin seděl 😀 a já šel fotit a užít si kouzlo místa o kterém byste v bedekrech těžko hledali. Já jsem se o něm dozvěděl při svém couchsurfingu v Kutaisi.
Odpoledne jsem se přesunul ke svému kamarádovi Juansherovi, kterého jsem poznal v Zugdidi. Byla trochu bojovka najít správnou maršutku do Bagdati, ale povedlo se. 😊 Na nádraží jsem si koupil křupky a bylo to špatně investovaných 9kč. Sice na obalu bylo grilované kuře a pivo, což značilo pochoutku, opak byl pravdou. V maršutce bylo takové vedro, že jsem si chtěl svlíct ponožky, ale musel bych si sundat sandále. 🤔🤔
Po příjezdu do města mě Juansher vyzvedl, nakoupil maso na šašlik a nějaké dobroty k tomu. Na otázku, zda mám koupit pivo, nebo víno odpověděl: Máme spoustu domácího vína. 😊 Doma mě představil strýcům, tetám a babičce a šli jsme se vykoupat do řeky, což se mi opravdu hodilo. 👍
Když jsme přišli ke staré přehradě, tak mě překvapilo, že jen staře vypadala, postavena byla v roce 2009. Jeden ze strýců lovil ryby na večerní grilování, Juansher mi říkal, že je to vynikající rybář, dříve prý ryby lovil i dynamitem.. 🤗 Z přehrady jsme šli do muzea a potkali starší pár, který mě pobavil. Prý před pár lety u nich chtěli nějací 2 češi stanovat na zahradě. Vzali je k sobě domů, dali jim najíst, napít atd. Druhý den jim češi chtěli za služby zaplatit... zeptali se mě, jestli je to normální, když někoho pozveme domů, aby platil, odpověděl jsem, že u nás není normální, abychom někoho cizího pozvali k sobě přespat. 😁🤔
Na zahradě už se roztápěl gril na šašlik a pilně se pracovalo v kuchyni. Jeden ze strýců jménem Vacho mi ukázal svůj dům a nabídl 25 let starý koňak, který byl vynikající. Zároveň mi ukázal obrovský reprák a mikrofon, že večer bude karaoke.. 😮
Pro představu, na zahradě byly 4 obrovské domy, kde veškeré příbuzenstvo bydlí. Na zahradě kromě vína (bílé i červené hrozny) byly i hrušky, švestky, citrony, bambusy, slepice, psi, no prostě všechno. 😀
Setmělo se, dorazil Tamada (strýc, bratr otce Juanshera). Prý je to nejznámější Tamada v regionu a zvou ho na významné svatby, oslavy i třeba pohřby. Pili jsme víno z místní zahrady, k tomu zelenina a sýry také z vlastních zdrojů, ryby ulovené za domem v řece, jen maso koupené na trhu od řezníka.
Tamadovi testy (proslovy) byly tradičně na naše zdraví, příbuzenstvo, naše země, světový mír a podobně. Když Tamada svolí, tak může pronést test kdokoliv, kdo se ho zeptá. Jeden z kolegů u stolu pronesl test na jeho nové auto. Když je test pitomost, může ho Tamada potrestat. Trestem bylo pití vína z konvičky na zalívání.. nepochopil jsem proč, ale pít z ní nakonec museli všichni. 💩
Jak večer plynul, zapomnělo se na karaoke, což mě trochu mrzelo (díky za vaše tipy), ale asi bych uši posluchačů nepotěšil. 😊 Jídlo bylo vynikající, zábava také. Když mi kolegové u stolu řekli, že piju jako gruzínec, tak jsem šel raději spát, abych nezpychl, nebo spíš nezkolaboval. 😬
——-
The Day 11:
My washed clothes got dried in the morning and I departed from my hostel with a plan to reach the town Tskaltubo, to find a place where Stalin had been relaxing (unfortunately the most well-known georgian man) and other soviet leaders, like Chruščov.
While trying to find marsutka, I went through the local market. Many smells, colours and tastes. I don’t really know why but I bought a tea 🤔 and cheese and apricots for the breakfast as cheese and apricots are amazing here! I will be repeating this over and over.
Right after I arrived in the town, I spot the table with the direction to Tourist information, I went that direction, but it wasn’t there, they either haven’t built it yet or closed it. On my way back, I went to explore one big abandoned spa building (there are many of them here). Despite my fear I entered the building, took photos and went through it. In my phone I had photos of the place where Stalin was meeting his colleagues, but as nobody was there I couldn’t really show it to anybody. At noon I just laid down on the bench and took a nap to have enough energy for exploring later.😬🤗
The park was huge and after 2 hours I finally found some policemen, which showed me the direction. I went that direction and reached some spa which are still normally open (people in bathrobes, market with honey and clothes). I went in for another advice where to go further...The lady at the reception just asked where I got the photo, I showed her the website and she walked me to the right place (about 150m further) 😮😊 The lady just said, that it is destroyed and that I could be there as long as I wished. I put my backpack on the leather armchair and the lady just told me that even Stalin used to sit on this armchair.😀 So I just went to take some photos of this magical place, which I got to know about from couchsurfing in Kutaisi.
In the afternoon I went to visit my friend Juansher, who I met in Zugdidi. It was quite hard to find marsutka to Bagdati, but I made it. 😊 At the station I bought chips (badly invested 30cents). Even though on the pack was shown the roasted chicken and beer, it was disgusting. In marsutka was that hot, that I wanted to take off my socks, but firstly I would have to take off my sandals. 🤔🤔
We arrived and Juansher picked me up, bought some meat for saslik and other things. On my question, if I should have bought a beer or wine he answered: We have lot of home wine. 😊 At home he introduced me to his uncles, auntes and grandmother and we went to swim in the river (good for me). 👍
We came to the old dam and it surprised me that it just looked old but was built in 2009. One of the uncles was catching fish for the grill in the evening. Juansher was telling me that this uncle is an excellent fisherman and he was even catching fish using dynamite when he was younger. 🤗 We went to the museum and met some older couple, which amused me. They told us, that 2 years ago two guys from Czech Republic wanted to camp in their garden, they invited them to their house, gave them food and something to drink and on the other day these guys wanted to pay them...they asked me if it is normal in Czech Republic, that when we invite somebody he will pay...my answer was that it is not even normal, that we will invite some strangers to our house.😁🤔
The kitchen was busy and grill was getting ready. On of the uncles, Vacho, showed me his house and offered me cognac which was 25 years old (really tasty). Moreover, he showed me huge speaker and microphone for evening’s karaoke.. 😮
Just to put some image in your head, in the garden there were 4 big houses (all the family was living there). Except the grape (white and red) there even were pears, bambuses, lemons, hans, dogs, well just everything. 😀
Sunset...Tamada (uncle, brother of Juansher’s father). The most famous Tamada in this region as he is being invited to weddings, parties and even to funerals. We were drinking wine from their garden, vegetables and cheese from there as well, fish catched from the river behind the house, only the meat bought on the market from the butcher.
Tamada’s toastes were as usual for the health, family, our countries, world peace and so on. If Tamada agrees, the toast can be done by anybody else, who asks him. One of the colleagues wanted to have a toast on his new car. If it is some stupidity, Tamada can punish him. The punishment was drinking the wine from watering thingy...I didn’t understand why, but everybody had to drink it from it as well. 💩
Everybody even forgot about the karaoke, I was quite sad about it (but thank you for your tips), even though I wouldn’t make them happy that much. 😊 The food was amazing, party as well. When guys at the table told me that I am drinking like I am from Georgia, I went to sleep, not to pass out or something.😬
