Den 4:
K ránu mě probudil déšť z okna, které jsem měl otevřené nad hlavou. Venku začalo bouřit, což mi trochu zhatilo plány.. 🤔 vybral jsem si přesun maršutkou do města Zugdidi s plánem navštívit nejdříve blízké město Nokalakevi a pak jet do Svanetie.
V maršutce jsem řekl, že jsem s Československa a hned jsem měl v ruce sušenky. 😀 Spousta věcí se tu řeší s velkou grácií. Pro příklad: cestou z Batumi na nás u cesty zamával chlápek u autoservisu, dal nám igelitovou tašku s nějakou součástkou do motoru. Asi po 20 minutách cesty náš řidič zastavil u taxiku, kde už taxikář s otevřenou kapotou na součástku čekal. 🙌🏼
Po příjezdu do města Zugdidi jsem neměl zařízené ubytování. Couchsurfing mi zrušili a nebo psali na pozdější data. Koukl jsem do mapy a vybral několik hostelů s tím, že se poptám na cenu. Venku se dost rozpršelo, já dorazil do prvního hostelu a rovnou ho vzal. 😊 Ve městě nedaleko od hranic s Abcházií není zas až tolik k vidění, prošel jsem si centrum a v místním obchodě mi prodavačka výbornou angličtinou vysvětlila, že je zde zítra obrovský křesťanský svátek. Nakonec se asi zdržím. 😊
Navečer jsem přišel zpět do hostelu a majitel řekl, že dokoukáme fotbal a jestli chci ochutnat gruzínské víno. Co si můžete víc přát?? 😁 Zároveň mne pozval na rodinnou oslavu a zeptal se zda znám tradici Tamady. Něco jsem o tom četl, řekl jsem.. 😜
Tamada je člověk, který sedí v čele stolu. Je to většinou sečtělý muž se schopností během večera pronášet proslovy k přípitku v neklesající kvalitě! 😁😁 Připíjí se vínem, které se nalévá do sklenic a víno se pije na ex. Když Tamada promlouvá, zbytek stolu poslouchá a přemýšlí. Pak může Tamadu doplnit. Po proslovu si všichni muži ťukají, víno vypijí a okamžitě se dolévá znovu. Přípitek proložíte 2 sousty čehokoliv z lahodné gruzínské kuchyně a připíjí se dále.
Přípitky byly na Gruzii a její regiony, na naše matky a otce, na novou mladou generaci, pak ke všem osobám u stolu zvlášť, na jejich zdraví a dál a dál. Neuvěřitelné pro mne bylo, že druhý proslov a přípitek byl na Václava Havla, což mi došlo, že je v momentální situaci smutně trefné. ☹️ Měl jsem dokonce možnost si dvakrát zkusit být Tamadou. Jednou můj příspěvek patřil českogruzínskému přátelství a podruhé přímo proslov k Tamadovi. 😊
Postupem času některé ženy šli spát, někteří muži usínali u stolu. Jeden z posledních přípitků byl na otce majitele hotelu, kterému je 90 let. Prý pije lahev vína denně a vážnou tváří majitel pokračoval: Když v tom vydrží dožije se 100 nebo 110 let.. 🤔😊
Ještě jsem Slíbil, že v Čechách povím, jak je Gruzie úžasná země se skvělými lidmi. Zatím píšu: Gruzie je úžasná! Přijeďte sem 🇬🇪😍
——-
The Day 4:
The rain outside the window (opened above my head) woke me up in the morning. There was a storm outside, which kind of messed up with my plans today... 🤔 I chose a way on marsutka to Zugdidi with a plan to visit a city nearby called Nokalakevi and then Svanetie.
In marsutka I said, that I am from Czechoslovakia and immediately I got biscuites in my hand. 😀 People here are always helping each other. For instance: on the way from Batumi, a guy waved on us, gave us a plastic bag with something for engine. Approximtately, after 20 minutes the driver stopped by the taxi and gave him that thing. 🙌🏼
I havent arranged the accomodation in Zugdidi, so when I arrived I checked the map and chose few hostels to go and ask for the price. Storm just started and I came to the first hostel and decided to stay 😊 There is not really a lot to see in the city near Abchazia. I went to the city center and the woman from one store explained with a great english that tomorrow there is some important christian day, so I decided to stay a bit more 😊
In the evening I came back to the hostel and the owner offered me to watch football with him and taste the georgian wine. What else you can even dream of?? 😁 He even invited me to the family celebration and asked if I know the Tamada tradition. I read something about that... 😜
Tamada is the person sitting at the head of the table. Mostly it is a very intelligent man with ability to make toastes one after another with the same quality! 😁😁 People are drinking wine on one sip poured into big glasses. When Tamada is speaking, other men are thinking and they can add something when he finishes. After the toast, the wine is poured again. You can eat during that, of course.
Toastes were with regards to Georgia, its regions, to our mothers and fathers, to the new generation, to all people at the table, to their health, happiness etc.. What surprised me was the second toast to Vaclav Havel, which is in current situation sadly exact. ☹️ I even got a chance to try to be Tamada 2 times. My first toast was to czech-georgian friendship and the second one went to Tamada. 😊
With the time, some women went to sleep, some men started to fall asleep on the table. One of the last toast went to the father of the hostel’s owner, who was 90 years old. He is drinking a botlle of wine per day, the owner supported him to continue, as in his opinion, pursuing this lifestyle, he can reach 100-110 years.. 🤔😊
Moreover, I promised, that I would tell in Czech Republic how amazing Georgia is and how amazing are the people. For now I really can say: Gergia is amazing! Come here 🇬🇪😍
