Jak se stane ze spirituálního ateisty křesťan?
I to se může přihodit na roční cestě po světě.
Jak je možné, že vás cesta zavede až k pokřtění v Mexiku?
Má cesta k Bohu.
Touto cestou bych se s váma chtěla podělit o svůj osobní příběh cesty nalezení Boha. Nemyslím teď konkrétně křesťanství, ale nalezení vztahu s Bohem, s mým duchovním Tátou.
Už na vejšce jsem si našla vztah ke spiritualitě, bylo mi jasné, že tohle není vše, ten tzv. materialistický život. Dobře studovat, vybudovat kariéru, být úspěšná, najít ideálního chlapa, postavit barák a tak dále.
Často jsem si pokládala otázku: "jak být šťastná?"
První, co mě posunulo dál, byly dokumenty Miluj svůj život a Tajemství.
Jako druhé byla knížka, kterou jsem dlouho kvůli svým předsudkům nechtěla číst. Byla tím kniha "Hovory s Bohem". Tak moc mě ovlivnila, že jsem se dokonce na ní pokoušela vytvořit audioknihu.
Pokud jsem kdy cítila nenávist, po přečtení jsem se od takových pocitů osvobodila. Od té doby už to prostě nebylo možné.
Třetí (když nepočítám různé seberozvojové kurzy, workshopy, videa, knihy) byla cesta do Santiaga de Compostela. Tato pouť trvající mi zhruba přes měsíc (6 týdnů celkem i se stopem), mě dokonce navedla jako první na myšlenku být pokřtěná. Samozřejmě ne v ČR, tam bych ani nevěděla, která ze církví mi je blízká a k tomu hromada předsudků. V tu chvíli jsem vlastně tuto potřebu ještě nechápala. Proč vlastně? Ještě mě nenapadlo, že už začínám cítit, že chci Bohu říct jasné ano. Tady mě máš, chci ti být blíž Bože, chci se nechat tebou vést, protože ty víš co je pro mě nejlepší. Chci cítit tvou bezpodmínečnou lásku.
V té době, u konce cesty ze Santiaga, to nebylo možné, přišla jsem tam už po "zavíračce" a být další noc ve městě, které už ztratilo nádech poutníka, ale najednou to bylo turistické místo, už jsem nechtěla. Ze Santiaga jsem se totiž vydala až na tzv. konec světa Finistere a Muxii. Po cestě zpět přes Santiago jsem zjistila, že se tu koná nejspíš nějaká oslava a tím nával turistů.
Ještě se vám svěřím se dvěma zážitky. Oba jsem měla spojené s knihou Červený Lev. Vůbec jsem si nepamatovala, jak jsem k ní přišla, ale zmínka na první stránce o Santiagu mě chytla a hluboce jsem se začetla. Při zmínkách, kdy hlavní hrdina, (který zabije kvůli kameni mudrců) zažívá silné příběhy v dalších životech, jsem měla zážitek vnímání se vně těla. Jako bych byla ve své auře, přesahovala své tělo a pociťovala ho jako náš dokonalý nástroj. Asi po dvou hodinách chůze a sledování tohoto jevu, jsem se postupně zpět usazovala do těla.
Druhý zážitek byl spojen s mým bývalým přítelem. V době, kdy jsem na cestě pociťovala silnou závislost na něm, přehnanou tužbu, jsem opět četla pasáž v knize a díky jedné pasáží o těle druhé osoby, která byla nymfomanka a rozkládala se až k smrti, jsem se od těch pocitů osvobodila. Po návratu jsem se dozvěděla, že můj partner měl přesně v té době jinou ženu. Zajímavé propojení..
Asi rok po své cestě do Santiaga mi osud přivedl do cesty nového přítele, který je křesťan. Měla jsem tak zajímavou možnost rozmělnit hromadu mých předsudků. Objevila jsem díky němu Zpěvy chval, co se konají jednou měsíčně v kostele Sv.Havla na Můstku. Moment, kdy hraje kapela a celý kostel zpívá mě chytl za srdce a tenhle způsob "modlitby" chvály boha (pro mě v té době nejspíš jakési universum) se mi stalo blízké. Ač nám to ve vztahu spolu nevydrželo, přátelství se silně dochovalo a já pořád mohla otravovat :) se svými otázkami. Zřejmě proto mi pomohl se dostat na katolický kemp Jump. Tam jsem se cítila, ač nekřesťan, úžasné přijatá. Byla mezi lidmi s otevřenou myslí a hlavně novodobými knězi, se kterými jsem mohla bez obalu diskutovat.
Má vnitřní touha se dozvědět víc ve mě rostla a já si tak na svou roční cestu odnášela malou travel Bibli, písničky chval a k poslechu mnoho přednášek kněze Vojtěcha Kodeta.
Po Jumpu se mi změnil přístup k Bohu, díky mé víře v Ježíše a všemu co pro nás vykonal, se mi Bůh zosobnil. Mohl se tak začít vytvářet osobní vztah. Ne já a nějaký vesmir, ne já a láska..ale já a Bůh, který mě nadevše miluje a já se této lásce otevírám.
Na Jumpu mě chytla jedná věta: "čím víc ho miluješ, tím víc ho poznáváš a čím víc ho poznáváš, tím víc ho miluješ".
Tak se stalo, že mě osud zavedl při mé cestě do Mexika, kam jsem bláznivě vyrazila navštívit mého kamaráda z cesty do Santiaga. Ztravila jsem tak týden v katolické škole pro původní obyvatele Tarahumara (Raramuri), mohli jste o nich slyšet v souvislosti s knihou Born to run, či Barefoot obuvi. Díky tomuto jsem věděla, že jednou svého kamaráda navštívím.
Když došlo k tomu, že jsem byla dotázána, zda chci být pokřtěna, dost jsem to zvažovala. Nakonec jsem souhlasila, když jsem zjistila, že jde jen čistě o křest a že další části podstoupím po přípravě v ČR. Rezonovala to se mnou, věděla jsem vnitřně, že ano. Navíc jsem tím mohla dát místním velký dar.
Jak vypadá křest v Mexiku? Došlo k tomu na svátek Guadalupe 12.12.
Začalo to průvodem do kostela
Líbání Bible
Proslovy, kterým jsem moc nerozuměla.
Trochu jsem si to udělala po svém a nechala jsem si pustit českou písničku z chval a odvážila jsem se zpívat
V průběhu zpívání mě oblékli do bílého
Malá ukázka
Vyjádření souhlasu se křtem, pomazání olejem, miluju tu vůni!!
Samotné dílo, polévání vodou
A je to, mimochodem tu Svíčku jsem si samozřejmě nechtěně sfoukla
Moji kmotři :)
Já a za mnou Mária Guadalupe
A pak přišlo mnoho, přemnoho gratulací, velice dojímavých, nevím, která ze stran byla víc dojatá
Má drahá Erika, díky které jsem v jejich škole mohla být.
Dostala jsem růžičku od samotného kněze
Po cestě přes centrální Ameriku a část Jižní jsem dostávala spoustu "nahodilých" darů. Různá setkání, nečekaný konec dne, kdy jsem najednou měla střechu nad hlavou a teplou večeři, spousta milých autostopů a třeba i potkání mého spolucestovatele Jardy. Opravdu na všude na světě je hromada milých lidí, ochotni pomoci. A pokud cestujete tak punk jako já (nebo ještě větší punk Jarda), těm tzn. náhodám se otevíráte. Stopování a spaní ne v hostelech vám otevírá cestu k místním lidem.
Ti co jste pročítali můj blog zřejmě tušíte ;).
Vrátila jsem se do ČR a
Bůh mi změnil život.
PS: jednou vám budu vyprávět, jak to bylo dál.
#solocestování #sologirltravel #nature #travelaroundworld #hitch-hiking #stopem #hiking #adventure #křest #cestasBohem #laska
#SantiagoDeComposteka #pout
Má Fcb page www.facebook.com/nastopu
Ať víte o nových příspěvcích :) případně tam sdílím i aktuální stav, kde se nacházím.
Aktuálně píšu z Indie, zdravím ;)
All: má roční cesta po světě, přes UK, Island, US, Mexiko, centralni Ameriku, Kolumbii a Ekvador
https://steemit.com/@hippieprincess