Na video s českými titulky se můžete podívat na Amaře. Následuje český přepis.
V Jižní Americe se objevila země s nadějnou budoucností. Měla fungující demokracii, rychle se rozvíjející ekonomiku a rostoucí střední třídu. Všechny důležité ukazatele včetně vzdělávání, zdravotní péče a zahraničních investic, byly směřovány správným směrem.
Ani zdaleka to nebylo dokonalé, ale byla cítit naděje. A to z dobrého důvodu.
Ale teď jsou všechny sliby pryč. Ze země je zhroucený stát, prázdná schránka své dřívější podoby. Přístup k elektřině a k vodě je vzácný. Základního spotřebního zboží, od chleba po toaletní papír, je dlouhodobě nedostatek. Zločinnost enormně stoupla. Svoboda tisku téměř neexistuje. Demokracii nahradila virtuální diktatura.
Země je, omlouvám se, drahá Venezuelo, místem, kde má moje rodina hluboké kořeny. Jedním slovem vám řeknu, co
se s ní stalo. Socialismus.
V roce 1999 někdejší kandidát na prezidenta Hugo Chavez slíbil, že povede venezuelský lid do socialistického ráje. Jeho motto bylo „Esperanza y Cambio“ – „Naděje a změna“. „Venezuela je národ velkého bohatství,“ řekl Chávez, „ale je ubíráno jeho obyvatelům zlými kapitalisty a zlými korporacemi.“ Tato křivda bude napravena, ujišťoval voliče, pokud ho zvolí.
A oni ho zvolili. K jejich věčné lítosti.
Chávez se inspiroval svým učitelem Fidelem Castrem. Stejně jako jeho učitel si liboval v projevech. Některé trvaly až sedm hodin. Dokonce měl svou vlastní týdenní televizní show, kde zničehonic začal zpívat.
Pravidlo: Když váš vůdce národa začne zpívat v národní televizi, máte problém.
Venezuelská vláda pod vedením Cháveze převzala průmysl po průmyslu. Vláda, ujišťoval všechny, povede tyto podniky lépe než soukromník, a zisky budou „rozdány“ lidem. Zbrkle roztrhal smlouvy s nadnárodními ropnými a plynárenskými společnostmi a požadoval, aby platily mnohem vyšší licenční poplatky. Když odmítly, řekl jim, aby odešly. Odešly.
Jeho obraz byl zkreslen hollywoodskými celebritami, které se hrnuly, aby viděly jeho skvělou práci, jak bere peníze bohatým a dává je chudým. Progresivní politici z USA i Evropy ho okázale vychvalovali.
Další pravidlo: Když hollywoodské celebrity navštíví vaši zemi a chválí vašeho vůdce, máte problém. Když vůdce zpívá v národní televizi a je chválen hollywoodskými celebritami, jste ztraceni.
Socialismus vždycky funguje na začátku, takže lidé jsou oklamáni... na začátku. Pro vlády je snadné zabavit peníze, ale nakonec žádné peníze k zabavení nezbydou. V případě Venezuely to myslím doslovně. Lidé, kteří mohli dostat peníze ze země, tak učinili. Mnozí opustili zemi, podle venezuelského sociologa Tomáse Páeze téměř 2 miliony lidí. Bohatí nadále rozšiřovali bohatství, ale na jiných místech. V Miami nebo Madridu a na dalších místech po celém světě.
Když Chávez poprvé kandidoval na prezidenta v roce 1999, řekl, že odejde za dva roky, pokud by s ním lidé nebyli spokojeni. Ale stejně jako Castro, Chávez neměl nikdy v úmyslu vzdát se moci. Zemřel během vlády v roce 2013, nahradil ho viceprezident Nicolas Maduro. Maduro je Chávez bez charismatu a hlasu.
Země se stala vyvrhelem. Svět se jí vyhýbá a izoluje. Je na tom tak špatně, že mnoho mezinárodních leteckých společností sem odmítá létat. Lidé stojí v řadách na jídlo po celé hodiny. Někdy odcházejí s prázdnou. Nedávný průzkum zjistil, že 75 % dospělých zhublo v průměru 8,5 kilo v roce 2016. Tento národní program na hubnutí je cynicky známý jako „Madurova dieta“.
Přesto se Maduro drží u moci. Opozicní lídři a novináři, kteří hlásají pravdu, jsou vězněni. Venezuela je varovný příběh.
Jakmile se země vydá na socialistickou cestu, není snadná cesta zpátky. A čím déle zůstane země socialistická, tím těžší je její reforma. Venezuela byla socialistická již po dvě desetiletí.
Pokud si myslíte, že se to tady nemůže stát, tj. ve Spojených státech, v Evropě nebo kdekoliv jinde, klamete sami sebe. Když si lidé zvyknou na to, že jsou závislí na vládě – bez ohledu na svoji chudobu –, jen těžko se této závislosti zbaví.
Proto byste nikdy neměli věřit socialistické lži. Socialismus je droga. A jako droga budí zpočátku skvělý pocit. Ale nakonec vaši zemi zničí. Stejně jako to zničilo Venezuelu.