Švihadlo
Svět se hnul, jak se ostatně praví v Temné věži Stephena Kinga a jako civilizace se s tím snažíme nějak vyrovnat. Děláme teď spoustu věcí, který asi zpětně vyhodnotíme jako ne úplně ty nejšťastnější a jedním z nich je (doufám) běh po bytě. Možná jste zaregistrovali zprávu o nějakým maníkovi (tuším francouz) co uběhl na sedmimetrovým balkóně maraton. Mně to teda připadá úplně šílený, ale samozřejmě každej dělá co umí, co může a co mu připadá smysluplný. Nakonec ne všichni mají doma rotoped, nebo běžeckej pás, takže se vymýšlí jiný alternativy, jak v případě karantény svou běžeckou (nebo jinou) formu nepohřbít. Takže chápu. Ačkoliv mi to nepřípadá zdaleka jako nejlepší řešení...
Abych jen neplácal a nekritizoval, tak zajímavou alternativou k běhu a vůbec k udržení nějaký kondičky je švihadlo. Nic to nestojí, netrčí to nikde v bytě a má to vcelku pestrý využití. Švihadlem se totiž dá natrénovat nějaká elasticita v oblasti lýtek a achilovek, zmíněná kondička, dokonce i tak trochu technika běhu a nakonec třeba koordinace a rytmus. Protože on běh není jen dávat levou nohu před pravou, ale běh jsou i ruce (ta koordinace, sladění a rytmus jsou tam dokonce poměrně dost podstatný) a nesmírně pomáhá zaměřit se na techniku. Protože když se člověk naučí běhat v souladu s vlastním tělem, jeho predispozicema a zároveň nějakým způsobem dodrží základní principy, na kterých je dopřednej pohyb postavenej, má z velký části vyhráno...Možná nebude nejrychlejší, třeba nebude vítězit, ale rozhodně bude při běhu v pohodě, což je možná větší rarita, než hajzlpapír v obchodech. Když se totiž člověk posadí někam do parku a sleduje běžce, tak uvidí, že většina lidí prostě bojuje o přežití...
Přes švihadlo se daj trénovat dva takový základní komponenty běžeckýho tréninku a to je interval a objem. Tak například můžete snožmo skákat co nejrychleji minutu, dvě, tři a pak si dát oraz. A opakovat, opakovat, opakovat... Případně můžete provádět tzv "běh na místě" (třeba 15-30 minut v kuse). Jeho výhoda spočívá v tom, že se musíte naučit "zakopávat" a ne se odrážet. Což je třeba z hlediska Poziční metody při běhu něco poměrně stěžejního, ačkoliv tady bychom si museli vyjasnit pojmy, aby nedošlo k mýlce. Ono je totiž odrážet a odrážet...Člověk taky na nohu dopadá blízko těžiště těla, takže jeho koleno je v relaxovaný pozici (není zkrátka propnutý) a došlap tak nesměřuje na patu, což je obvyklej problém hobby běžců. Nejde snad ani tak o zranění (ačkoliv i to může znamenat problém), na to máme dneska speciální obuv, která dopady mírní, ale o to, že dopad na patu při běhu (a na propnutý koleno) je jako když s každým krokem člověk šlape na brzdu. A to stojí úsilí. Hodně úsilí...Takže švihadlo nás může spoustu věcí naučit.
Navíc je skákání přes švihadlo skvělá zábava. Schválně kdo ještě skočí třeba "vajíčko"??? A vůbec těch koordinačních drillů je celá řada... :)
Co se týče materiálu, tak úplně nedoporučuju to jutový lano, poněvadž se musíte sakra snažit, abyste ho rozpohybovali. Člověk pak u toho jednak vypadá jak vocas a navíc se nadře jako kůň. Ze začátku a pro hobíky plně dostačující podle mě lanko z PVC. A pokud máte rádi data z tréninku, pořiďte si něco, co Vám aspoň přibližně spočítá kroky. Jinak je to zbytečnost...Poslední technická poznámka je, že pokud si u toho chcete ještě zkomplikovat život, dneska se prodávaj i švihadla se zátěží. Buď se ta zátěž dává do rukojetí a nebo přímo do lanka. Případně švihadla rychlostní, ale to je pro gurmány. :)
Pokud bych teda mohl mít doporučení ke karanténě, neběhejte v obýváku, ale najděte si jinou alternativu. Je toho tolik, co se dá dělat a čemu se pohybově věnovat, aby člověk nestagnoval. Švihadlo je jednou z takových věcí.
Mimochodem dnes je to přesná ukázka toho, když hodinky "lžou". Nejvyšší tep 171 bych ještě dokázal pochopit, protože jsem skákal intervaly přes švihadlo, ale ve spoustě případů kdy hodinky ukazovaly třeba 140 jsem jen vyklepával ruce. :)