Už hezkých pár dnů mi na mobil i na mailovou adresu chodí přáníčka. A dnes se s nimi od rána doslova rotrhl pytel. Vtipná i nevtipná, občas i rádoby vtipná, srdečná i formální... Některá mi udělají radost. Na ta srdečná odepisuji. A mám potřebu napsat pár řádků i sem.
Většinu z Vás jsem potkal jednou, dvakrát za život. ( je rekordman. Toho jsem potkal snad pětkrát... Ale možná, že jen čtyřikrát.) A přesto s Vámi trávím dost podstatnou část života. Tak co Vám tak popřát?
Každému něco indivudálně? Hospodskému zas plnou hospodu slušných a platících hostů? Co když s tím chce seknout...
a
celý rok bez nehody... Ale oni také nechtějí odejít do důchodu od volantu... (A proč bych totéž nepopřál jiným.) U většiny z Vás ani nevím, co děláte...
Takže obecně. Šťastné a nezavirované. To je narážka na současnou společesnko-zdravotní situaci i na informační technologie, sociální sítě a kryptoměny. Hospodářům štědrovku, kravám po výslužce... Tedy moderně faucetářům spoustu nových referralů, pisatelům příspěvků co nejméně trolů, spamerů a hackerů...
Ale vážně. Ať se naplní, co si sami přejete. Ať jsou Vaše cesty co nejpřímější. Ať jste spokojeni sami se sebou. Ať můžete dobře spát... Ať se dokážete poprat se vším nepříjemným, s čím se potkáte. A to se, Bohu žel, nejspíš potkáte, protože to je lidské... A co nedokážete přemoci, s tím ať se dokážete smířit.
Loni jsem myslím přál, že co Vy mně, to já Vám desettisíckrát přeju. Myslím, že i to je pořád aktuální přání.
Jo a ty hrnečky... Co nejméně kýčů pod stromečkem všem! (Já jako učitel si moc vybírat nemůžu. Některé děti si mě pořád pletou s vodníkem. A ještě bez pokliček...)