Krásný nedělní večer steemiťáci :)
Jak jste si určitě všimli, objevila jsem se tady nedávno, ale poměrně nadšeně jsem se do toho vrhla a nemohla se dočkat, až do toho vpluju naplno. No, týden utekl jako voda a já nic nepostla. Doufám, že jste všichni měli ten uplynulý týden tak krásný, jak to jen šlo. Všechno zlý jsme totiž podle mě museli vyžrat my...stala se taková spousta špatných věcí, na který už nechci ani myslet, že jsem vůbec neměla sílu vám sem něco poslat...
Naštěstí včerejší den to trochu vyvážil, protože jsme slavili zlatou svatbu mých prarodičů. A ačkoliv se to spoustě lidem zdá jako kýč, bylo to pro mě něco naprosto kouzelnýho. Něco, co mě nabilo pozitivní energií, která mi tolik scházela. Padesát let svoji.... To je něco, co už velmi brzy, bohužel, bude něco strašně vzácnýho. A proto jsem hrozně ráda, že tu babičky a dědečkovo zlatou svatbu jsem s nimi mohla oslavit. Dneska je ten trend úplně někde jinde, my mladí skoro za svoje vztahy nebojujeme... Téměř každý pár jde od sebe jen co se objeví sebemenší problém. Všichni mají pocit, že si můžou vybírat, že nového partnera najdou hned za rohem. Je to hrozná škoda. I my jsme měli neshody zezačátku.... Vlastně celý první rok jsme se hrozně hádali, bývalo by bylo jednodušší jít od sebe a hledat jinde. Ale já jsem bojovnej beran, takže jsem se nedala a teď po čtyřech letech si troufám říct, že ty počáteční hádky bylo pro náš vztah asi to nejlepší, protože jsme se spolu naučili fungovat, respektovat se, naslouchat si. A hlavně jsme se naučili, že se ani jeden nemusíme bát si něco vyříkat, protože oba víme, že nějaká neshoda rozhodně k žádnému rozchodu nepovede. No, co vám tím chci říct.... Vlastně ani nevím. Snad jen to, abyste si vážili toho všeho, co máte. Pokud máte fungující rodiny, milující partnery/partnerky, manžely /manželky, pokud máte kolem sebe přátele, který vás podrží a tak dále, važte si toho. Neberte to jako samozřejmost a buďte za to každý den vděční, protože je to prostě něco skvělýho. Obklopujte se pozitivníma lidma a pozitivníma věcma, vždycky se soustřeďte na to dobré, protože to vám pomůže překonat to špatné.
Aby vám to nebylo líto, na závěr jeden krátkej lehkej receptík na lowcarb tuňákové těsto na pizzu : Potřebujete jednu konzervu tuňáka ve vlastní šťávě. Tuňáka zbavíte nálevu (nejlepší je ho vyždímat co to dá), dáte do misky, k tomu přidáte dva bílky a trošku nějakého pizza koření, příp. jen bylinky - záleží na chuti. Pořádně promícháte, rozprostřete na pečící papír a dáte péct na cca 15 minut na 180°C. Pak těsto vyndáte z trouby, naflákáte na něj všechno, co máte na pizze rádi a dáte dopéct na nějakých 10-15 minut. Překvapivě se mi těsto nikdy nepřipeklo, nelepí a fakt dobře se s tím pracuje. A je to dobrota :)
Ode mě je to dneska všechno, končí mi dovolená, zítra zase do pracovního procesu. Takže jdu spát.... Ne, že bych byla nějak unavená, ale přítel je na noční, takže vedle mě si ustlala Jucie, a nevim, jestli máte představu, jak moc umí buldočci prdět.... Řeknu vám, že fakt hodně. Proto už toho ani víc napsat nemůžu, cítím se lehce malátná a taky mi dost slzí oči, takže už na to tady skoro nevidím.
Tak dobrou noc, a zítra vykročte tou správnou nohou do nového týdne :)
