Téma veganů je stále ještě aktuální. Sice mi přijde, že už není na samotné špici vrcholu, na které bylo zhruba před půl rokem, ale i tak se spoustu veganů má tendenci vyjadřovat a spoustu ne-veganů zase z jejich snah dělat karikatury. Těch agresivních, doslova fanatických veganů je stále dost a dost, ale je i spousta těch, kteří jsou daleko víc v pohodě a nedívají se na vás jako na bankovního lupiče, sériového vraha nebo dokonce jako na Hitlera jen proto, že máte zrovna chuť na řízek.
Agresivní vegani však tohle často dělají. A nejen to. Často sdílejí na svých sociálních sítích různé články a videa, fotky a komentáře, které mají lidi nabádat k veganství. Zkrátka taková forma reklamy, verbování a konverze, řekl bych. I při osobním setkání často svedou téma hovoru právě směrem k veganství, a to se stejným zápalem a účelem. Změnit vás a obrátit vás na jejich víru. Ne vždy se jim to povede, a tak jsou často nabroušení na to, jak jsou všichni ignorantští hlupáci a bezohlední konzumenti velkomasovýroby.
Osobně shledávám na jejich postoji něco smysluplného. Přece jen způsob chovu a porážky dobytka, prasat a drůbeže není úplně nejšťastnější. Stejně jako genetické modifikování, napíchávání růstovým hormone, apod. Nicméně argumenty a snahy veganů nejsou také zcela bez chyby. Jen se na to podívejme. Jejich hlavní cíl přece není samotný jídelníček, ale morální hledisko. Bezhlavá konzumace masa, které se doslova pěstuje po tunách v otřesných a nelidských podmínkách, to je přece otázka veskrze morální. A vegani přeci chtějí na tuto nemorálnost a špatnost velkomasovýroby poukázat a přimět lidi, aby viděli to, co dosud ignorovali. Aby procitli a poznali krutou pravdu.
To je na první pohled šlechetná a úctyhodná snaha. Jenže pojďme se podívat na to, jakým způsobem to vegani dělají. Tedy myslím ty agresivní, co se vás snaží konvertovat. Ať už vás zahrnují argumenty nebo vás ukazují články, fotky či videa, vždy veškeré tyhle snahy nepůsobí ani tak na vaši rozumovou stránku, ale na vaši stránku emocionální. Snaží se ve vás vyvolat špatné emoce. Dokonce i pocit viny za to, že maso konzumujete. Sami asi dobře poznáte rozdíl mezi soucítěním a pocitem viny. Tohle je určitý emocionální nátlak, i když třeba myšlený dobře nebo pro dobrou myšlenku. Pořád to emocionální nátlak je. Pořád je to manipulace, působící na emoce. A pokud i přesto tenhle emocionální nátlak ustojíte, pak se agresivní verbující vegan obrátí směrem k vašemu morálně prohnilému charakteru. Pokud přece necítíte dostatečný pocit viny za konzumování masa po tom všem, co vám řekl, ukázal či jinak sdělil, pak jste nejspíš morální a bezcitná zrůda. Ano, trochu to nadsazuji, ale zhruba takhle nějak jejich snahy o vaší konverzi vypadají. Působení na emoce, snaha o vyvolání pocitu viny, a v případě rezistence útočení na váš charakter, na vás jako morální osobu. To je další nátlak. Však kdo by byl rád označen za morální odpad a zrůdu?
Tohle se však netýká pouze agresivních či militantních veganů, ale vlastně všech lidí, kteří něčemu věří s určitou fanatickou oddaností natolik, že mají vnitřní potřebu šířit tuto spásnou myšlenku do světa. Může se to týkat náboženských fanatiků, fanatických zastánců konspiračních teorií, atp. Po pravdě řečeno je lepší si takové lidi držet do těla. Horší je, pokud je někdo takový součástí vaší rodiny či nejbližšího okolí.
