Tak jsem byl včera pozván na kávu... V Miletíně, jak jsem hlásil ve včerejším actifitím reportu.
Ke kávě by se cosi sladkého hodilo, že? A když Miletín, tak co jiného než Erbenovy miletínské modlitbičky. Tohle je ta cukrovinka, kterou jsem 
Erben, to je vám povědomé, že? Ano, Karel Jaromír pocházel z rodu, který má na svědomí tuto tradiční lokální pochutinu. Inspirací byly prý perníkaři Josefu Erbenovi modlitební knížky kapesního formátu. A poprvé je nabízel o miletínské pouti v dubnu roku 1864. Perníkové těsto, na něm náplň z vlašských a lískových ořechů, plátek z bílků a skořice, cukrová poleva a mandle. Peče se to, zdobí se to, jí se to a chutná to. Tedy aspoň mě ano ;)
Od roku 1902 nabízel podobné i cukrář Laušman a to pod názvem Miletínské modlitbičky. Celá Erbenova výroba i s domem čp. 11 na náměstí byla roku 1949 znárodněna, rodina vystěhována. Stejný osud potkala i cukrárnu pana Laušmana, která byla převedena pod komunál a v omzené míře se tu pekly tzv. Miletínky.
Až v roce 1991 po restituci, kdy byl rodině navrácen majetek, byla obnovena výroba Erbenových miletínských modlitbiček podle původního receptu.
Dnes tedy opět můžete ochutnat Erbenovy miletínsko modlitbičky vyráběné rodinou Erbenových v domě čp. 11 a na protější straně náměstí v domě čp. 93 Miletínské modlitbičky z cukrárny Laušman.
