Znáte rakouskou "medvědí soutěsku" - Bärenschützklamm? Nebo doliny ve Slovenském ráji - Suchá Belá nebo Veľký Sokol? A myslíte, že něco podobného (i když v menším měřítku) máme i v Česku?
Máme!
Je to soutěska Bílá Opava.
Říčka Bílá Opava pramení na úbočí hory Praděd v Jeseníkách a právě mezi Pradědem a Karlovou Studánkou protéká malebnou (a občas adrenalínovou) soutěskou.
Are you familiar with the Austrian "bear gorge" - Bärenschützklamm? Or the valleys in the Slovak Paradise - Suchá Belá or Veľký Sokol? And do you think we have something similar (albeit on a smaller scale) in the Czech Republic?
We have!
It is the canyon of Bílá Opava.
The Bílá Opava River rises on the slopes of Praděd Mountain in the Jeseníky Mountains and flows through a picturesque (and sometimes adrenaline-filled) gorge between Praděd and Karlova Studánka.
Ale začněme od začátku. Výprava začíná v lázeňském městečku Karlova Studánka. Byli jsme tu ve čtvrtek, vlastně uprostřed týdne, tak jsem si myslel, že prostě někde zaparkujeme a půjdeme. Chyba. Přestože nebyl víkend, už dopoledne byla všechna parkoviště úplně plná (a že je jich tady hodně a velkých). Nakonec jsme museli nechat auto kdesi u lesa na krajnici, stejně jako spousta dalších řidičů.
Z Karlovy Studánky jsme vyšli po žluté turistické značce, proti proudu Bílé Opavy. Začátek byl mírný - široká cesta vedle bublající říčky. Ale víme, že se to brzy změní.
But let's start at the beginning. The expedition starts in the spa town of Karlova Studánka. We were here on Thursday, actually in the middle of the week, so I thought we would just park somewhere and go. Wrong. Even though it wasn't the weekend, by the morning all the parking lots were completely full (and there are a lot of them, and big ones). We ended up having to leave the car somewhere on the side of the road by the woods, as did a lot of other drivers.
We left Karlova Studanka following the yellow tourist trail, upstream of the White Opava. The beginning was gentle - a wide road next to a bubbling river. But we knew that would soon change.
Po krátké době se cesta úží a kamenů v korytě říčky přibývá. Dostali jsme se na místo, kde se cesta rozdvojuje. Žlutá značka vede kaňonem (tou půjdeme dále), modrá značka vede nahoře na stráni (po té se budeme vracet).
Drobná zajímavost: na jedné fotce ↑ vidíte u cesty malý plácek - ani ne 10x10 metrů. Tak to je prosím heliport Horské služby. Kdybyste se vážně zranili, tak tady, na tom nepatrném pětníku uprostřed vysokých stromů pro vás přistane helikoptéra.
After a short time, the path narrows and the stones in the riverbed increase. We have reached a place where the path forks. The yellow marker leads through the canyon (we will follow it further), the blue marker leads up the hillside (we will return along it).
A little interesting fact: in one of the photos ↑ you can see a small patch by the road - less than 10x10 meters. So this is the heliport of the Mountain Rescue Service. If you get seriously injured, a helicopter will land for you here, on that tiny five-footer in the middle of the tall trees.
Cesta je čím dál častěji vedená po můstcích, lávkách a dřevěných schůdcích. A tam, kde je pevná zem, tam je většinou kluzká skála. Kolem je nefalšovaný jesenický prales. Terén je jednak naprosto nevhodný pro těžbu dřeva, jednak jsme v přírodní rezervaci, kde je všechno ponecháno na přírodě. I povalené kmeny jsou tam, kde spadly - pokud neohrožují návštěvníky.
Procházíme kolem největšího, cca 7 metrů vysokého vodopádu, který ale není příliš vidět. Ale je ho aspoň slyšet :)
The path is more and more often led on footbridges and wooden steps. And where there's solid ground, there's usually slippery rock. Around here is a genuine Jesenic forest. The terrain is both totally unsuitable for logging and we are in a nature reserve where everything is left to nature. Even fallen logs are where they fell - as long as they do not endanger visitors.
We pass by the largest waterfall, about 7 meters high, but it is not very visible. But at least you can hear it :)
Na rozcestí "Nad vodopády" se modrá a žlutá značka opět nakrátko spojí, aby se vzápětí zase rozdělily. Žlutá značka vede na Ovčárnu, modrá k chatě Barborka. Je to v zásadě jedno, kde skončíte, obě místa jsou kousek pod nejvyšší horou Jeseníků - Pradědem.
Mimochodem - Praděd je bod z nejvyšší nadmořskou výškou v Česku. Nejvyšší hora je sice Sněžka, ale vrchol 145 metrů vysokého stožáru ji o hodně převyšuje.
At the crossroads "Above the waterfalls" the blue and yellow markers briefly join up again, only to split again. The yellow trail leads to Ovčárna, the blue trail to Barborka hut. It doesn't matter where you end up, both places are just below the highest mountain of the Jeseníky Mountains - Praděd.
By the way - Praděd is the point with the highest altitude in the Czech Republic. The highest mountain is Sněžka, but the top of the 145 m high mast is much higher than it.
U Pradědu jsme poobědvali kofolu s langošem, na kterém kuchař nešetřil sýrem - takový kopec jsem snad ještě neměl. Zpáteční cestu jsme volili pohodlnější modrou, která nevede kaňonem ale na stráni nad ním. Přesto se mi podařilo upadnout a rozbít si koleno. Mírně kulhaje jsem se dobelhal k autu, a dojeli jsme do kempu u Vrbna pod Pradědem, kde jsme přespali.
Doporučení:
- jestli jedete autem, přijeďte včas, nebo počítejte s tím, že budete mít problém zaparkovat
- mějte dobré neklouzavé boty
- jestli máte s sebou velmi malé děti nebo psa, rozmyslete si, jestli to zvládnou nebo jestli je budete muset nosit
- cesta je dlouhá cca 6 km a pokud jste v kondici a moc se nezdržujete, dá se udělat za dvě hodiny (ale je škoda spěchat, cestou je dost příležitostí se rozhlížet a kochat). Zpáteční cesta trvá zhruba stejně. Pokud byste ale byli moc unavení, z Ovčárny do Karlovy studánky jezdí každou hodinu autobus.
At Praděd we had a lunch - kofola with lángos, on which the cook spared no cheese - I have never had such a hill. We chose the more comfortable blue route back, which does not lead through the canyon but on the hillside above it. Still, I managed to fall and break my knee. Slightly limping, I limped back to the car, and we reached the campsite near Vrbno pod Pradědem, where we spent the night.
Recommendation:
- if you are driving, arrive on time, or expect to have trouble parking
- wear good non-slip shoes
- if you have very young children or a dog with you, think about whether they can handle it or if you will have to carry them
- the route is about 6 km long and if you are fit and don't linger too much, it can be done in two hours (but it's a shame to rush, there are plenty of opportunities to look around and admire along the way). The return trip takes about the same. But if you are too tired, there is a bus from Ovčárna to Karlova studánka every hour.
