You could expect an open-air museum from reading the title. However, Cué is an actual vivid village in the Llanes district in Asturias. It just happens to be a great example of traditional local architecture. The oldest houses were built centuries ago by quarrymen, poor but dexterous workers. They are perfectly adapted to the local humid environment and breezes. You may wonder why they are that narrow and high. At least I did. I thought that villagers wanted to avoid taxes the way people in Amsterdam did, for instance. The Netherlands used to belong to the Spanish Habsburgs when Cué was flourishing. But my assumption was utterly wrong. Such buildings could keep warmth inside and humidity outside the best, or at least the locals say so. Many of the old buildings don’t even have a stove and the inhabitants depend solely on accumulated heat. But I will get into that later when I take you inside one of those traditional houses.
Z nadpisu (Cué, vesnice kameníků) byste možná čekali, že půjde o nějaký skanzen. Ale ne, Cué je normální a poměrně živá vesnice v okrese Llanes v Asturias. Jen je shodou okolností skvělou ukázkou typické místní architektury. Nejstarší domy byly postaveny už před několika stoletími chudými, ale velmi šikovnými kameníky. Skvěle odolávají místnímu vlhkému klimatu i brízám. Při pohledu na ně asi taky začnete dumat, proč jsou tak úzké a vysoké. Na první dobrou mě napadlo, že za tím bude snaha vyhnout se daním podobně, jako to dělali lidé v Amsterdamu. Holandsko koneckonců patřilo v době, kdy Cué prosperovalo, španělským Habsburkům. Ale to jsem byl vedle jak ta jedle. Tyhle budovy umí udržet teplo uvnitř a vlhkost venku lépe než jiné. Alespoň místní si za tím stojí. Mnoho z nich ani nemá kamna a jejich obyvatelé jsou odkázáni jen na akumulované teplo. Ale k tomu se ještě dostanu, až vás vezmu do jednoho z těhle tradičních domů.
But let’s start with the church - Parroquia de San Román de Cué. It is bigger than I would have expected for a village of this size. When I got there, a bunch of teenagers was having a small botellón under its roof. Yes, it was raining a bit. The youngsters ruined my photos of the church, but I could capture some nice views of the village at least.
Ale začněme u kostela, jmenuje se Parroquia de San Román de Cué. Je větší, než bych u takovéhle vesničky čekal. Když jsem k němu došel, potkal jsem partu místních puberťáků, která si u něj uspořádala malý botellón. Trochu mi pokazili fotky kostela, ale alespoň mám hezké snímky vesnice.
The cemetery is also more sumptuous than I expected. Alas, the gate was locked, so I swiftly took two shots through the bars and headed back to the village. It was raining anyways. The typical rain of Asturias that you hardly notice until you’re drenched to the bone.
I hřbitov je honosnější, než bych čekal. Branka byla bohužel zamčená, tak jsem jen udělal dvě fotky skrz mříže a vydal se zpátky do vesnice. Stejně pršelo. A byl to typický místní déšť, kterého si sotva všimnete, dokud nejste promoklí až na kost.
Back to the village, across some typical and some less typical village houses. One could even run into a "casa de indianos" (see my previous post for further information about them).
A zpátky do vesnice, kolem více i méně typických vesnických domů. Narazíte i na "casa de indianos", o kterých jsem psal minule.
A renowned hostel and pension. One of the routes of Camino de Santiago passes by Cué, and some pilgrims sleep over in the village. There’s also a hotel here, and many houses serve as tourist apartments, mainly for Spanish tourists.
Vyhlášený hotel a penzion. Jedna z tras Camino de Santiago vede kolem Cué a někteří poutníci se tu rozhodnou přenocovat. Je tu i hotel a spousta domů slouží také jako turistické apartmány. Většinou sem jezdí Španělé.
Inside one of the houses
Here comes the highlight of my post. I managed to get into one of the old quarrymen’s houses. Well, this one actually belonged to a carpenter, hence the wonderful woodwork. There’s no stove in this one and there probably never was one. Like almost every house in the village, even this one faces north and south. The southern walls are thin, and the windows are larger, while the northern walls are three times wider and have smaller windows. The door is cut in half, so it could serve as another window, which is also typical.
A tady je vrchol mého článku. Dostal jsem se do jednoho z kamenických domů, i když tenhle konkrétně patřil truhláři. Proto ten krásný dřevěný interiér. V domě nejsou a asi ani nikdy nebyly kamna. Stejně jako jiné domy je orientovaný severojižně, přičemž jižní stěna je tenká s velkými okny a severní asi třikrát silnější s malými okny. Dveře jsou rozdělené na dva díly, aby mohly sloužit i jako okno. To je také typické.
Playa de Antilles
Cué offers a beach with a kiosk. You can’t really miss it, just follow the old signs the with sun painted on them (or the younger hand-written ones). You’ll most likely meet a decorated tree/shrine on your way. By the way, the Bethlem flashes at night.
Cué má i vlastní pláž s kioskem. Nemůžete ji minout, stačí jít podle starých cedulí s namalovaným sluncem (nebo podle novějších ručně psaných cedulí). Pravděpodobně projdete kolem ozdobeného stromečku. Ten Betlém mimochodem v noci bliká.
Foodie tips
My post wouldn’t be complete without a foodie tip or two. Here they are: La Espuela is just the kind of place I fancy a lot. When we came here, some local folks were playing an old Spanish card game. The regulars apparently take their dogs along. Overall, La Espuela has a great vibe. We had several Spanish tapas, and they were all great. Besides of food, Asturias is world-famous for its cider, so we had to give it a shot. As cider shall be bubbly, it is served with this pouring tool:
Můj článek by nebyl kompletní bez nějakého toho foodie doporučení. První je La Espuela. Přesně ten typ podniku, který mám rád. Když jsme vešli, pár místních staříků hrálo klasickou španělskou karetní hru, kterou T. hrávala se svými prarodiči. Štamgasti si sebou berou psy. Celkově má La Espuela super atmosféru. Dali jsme si pár tapas a všechny byly moc dobré. A protože tahle část Španělska je vyhlášená hlavně ciderem, museli jsme ho vyzkoušet. Místní cider by měl být bublinkatý, proto se servíruje s touhle hračkou:
Quesería Los Cuetos, a cheese manufactury that runs a small restaurant. Definitely, a place to stop by if you’re around. They serve wonderful burgers from local beef with their own cheeses. Los Cutentos is not actually in Cué; you need a car to get there. On the other hand, you can hardly get to Cué without a car anyways.
Quesería Los Cuetos, řemeslná sýrárna, která provozuje malou restauraci. Rozhodně je to místo, které byste neměli minout, když už budete poblíž. Dělají skvělé burgery z místního hovězího a vlastních sýrů. Los Cutentos není přímo v Cué a dostanete se tam jen autem. Na druhou stranu i do Cué se bez auta těžko dostanete.
